Dovoz ruského plynu do Evropy se výrazně zmenšuje a státy Evropské unie řeší, jak se závislosti na něm zbavit. Chybějící dodávky však neřeší jen státy sedmadvacítky, mezi výhrůžkami úplným zastavením proudění plynu řeší otázku, kam s vlastním plynem, i samotné Rusko.

Jak upozorňovali někteří odborníci už v době schvalování sankcí vůči Rusku za jeho válku proti Ukrajině, například oproti ropě může přesměrování dodávek plynu znamenat výrazně problematičtější záležitost kvůli chybějící infrastruktuře a nárokům na její budování.

A možné problémy uznávají i ruští odborníci. Zatímco ruský prezident Vladimir Putin na začátku září odmítal problémy s tím, že plyn bude putovat na jiné trhy, zejména do Asie, v odborných kruzích zřejmě panuje pesimističtější nálada, jak ukázal seminář moskevského Institutu světové ekonomie a mezinárodních vztahů (IMEMO), z nějž přinesla zprávu agentura Interfax.

Jak na semináři podle agentury zaznělo, směřovat obchod s plynem na východ je sice správná myšlenka, chybějící infrastruktura je však značně nákladný problém a za dobrý výsledek půjde považovat, pokud se za několik let z možných zisků podaří pokrýt alespoň část nákladů na její vybudování. Problém pak podle zprávy ze semináře představuje i nepříliš rentabilní situace na domácím trhu, kterou dosud vyvažoval export, další rozšiřování na tomto poli tak bude zřejmě nutně spojené se zvyšováním cen. Další finanční zátěž pak budou znamenat plány na rozšiřování infrastruktury do dalších částí Ruska.

Na začátku září Gazprom uvedl, že dodávky ruského zemního plynu do EU se od začátku letošního roku snížily o 48 procent. Včetně Británie klesly o 49 procent. Dosud však výpadky Rusku pokrývají rekordní zisky spojené s prudkým nárůstem cen energií. Gazprom v srpnu oznámil, že v první polovině roku měl rekordní čistý zisk 2,5 bilionu rublů. Export do Evropské unie, která představuje hlavního odběratele ruského plynu, v souvislosti s válkou na Ukrajině podle místopředsedy ruské vlády Alexandra Novaka letos klesne o třetinu.

Pokud Moskva splní svou hrozbu a uvalí sankce na ukrajinskou energetickou firmu Naftogaz, může se uzavřít jedna z posledních fungujících ruských tras pro dodávky plynu do Evropy. To by ještě zhoršilo energetickou krizi v době, kdy začíná klíčová zimní topná sezona. Evropa se letos snaží zaplnit mezeru v ruských dodávkách částečně prostřednictvím zvýšeného dovozu zkapalněného zemního plynu.

Ruský prezident Putin na začátku září uvedl, že Rusko jedná o výstavbě dalšího plynovodu do Číny, který by měl vést přes mongolské území. Jde o projekt plynovodu s názvem Síla Sibiře 2, který by měl dodávat až 50 miliard metrů krychlových plynu ročně. Svou kapacitou by se tak blížil plynovodu Nord Stream 1, který může ročně přepravit až 55 miliard metrů krychlových. Mluví se pak například i o možných dodávkách plynu do Pákistánu.

Větší problémy, než Rusko přiznává, naznačuje i v září uniklý důvěrný dokument pro ruskou vládu, jehož kopii získala agentura Bloomberg. Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně.

Výpadek v dodávkách přitom i podle dokumentu nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.