Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) už odhaluje možné změny v zásadním resortu. Spolu s předsedou České vakcinologické společnosti Romanem Chlíbkem začal sestavovat expertní skupinu, která by se měla stát hlavním poradním orgánem pro řízení epidemie. Válek pro Seznam Zprávy zmínil, že by se do čela řízení epidemie měl postavit někdo s jinými kompetencemi, než je současná hlavní hygienička Pavla Svrčinová a ministerstvo by mělo dopřát hlas i dosud spíše opomíjeným názorům některých odborníků. „Myslím, že je to logické vyústění,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 Roman Chlíbek.

Vlastimil Válek mluvil o tom, že hledá novou tvář pro řízení pandemie, někoho, kdo má odbornou autoritu a zaštítí tým dalších odborníků a jmenoval jako adepta vás. Jak se k tomu stavíte?

Nevím, jestli to takhle interpretoval, já s ním přesně na tohle téma hovořil a navzájem jsme se ubezpečili, že to takhle rozhodně nebylo myšleno. Za řízení epidemie bude vždycky zodpovědné ministerstvo zdravotnictví. My jsme v kontaktu s odborníky z různých odborných společností a dáváme dohromady jakousi odbornou skupinu, která by měla být poradním orgánem a dávat jenom čistě odborné, apolitické, nezávislé názory.

Šlo by tedy o to, že by vznikl nový poradní orgán. Teď je tím hlavním klinická skupina pod vedením náměstkyně Martiny Vašákové, takže by vznikl orgán, který by ji nahradil?

Myslím, že je to logické vyústění. Pokud se obmění vedení ministerstva, je jasné, že si nový pan ministr bude připravovat své odborné skupiny. Myslím, že to jsou spíše přípravy na toto a určitě i řada lidí, kteří pracovali dříve v odborné skupině, budou pracovat i nadále.

Ptám se na to proto, že tu dříve byl i poněkud zmatek, kdo má hlavní poradní hlas, byla tu například skupina MeSES, různě se to střídalo. Vznikla by tedy další paralelní skupina, nebo by šlo o oficiální orgán?

Myslím, že je snaha vytvořit oficiální orgán a naopak z různých skupin odborníky sloučit, alespoň zástupce různých skupin tak, aby tady už nebyla takováto roztříštěnost.

Kdo by v té skupině mohl být, s kým zatím jednáte?

Nepovažuji za vhodné, dokud neoslovíme všechny a nebudeme znát jejich postoj, sdělovat přes média cokoli ohledně konkrétních jmen.

Z vyjádření Vlastimila Válka se zdá, že chce jít směrem decentralizace, regionálních řešení, větší role krajských hygien. Je vám tento přístup blízký?

Určitě ano. Říkali jsme, že ta opatření musí být cílená pro konkrétní epidemiologické situace. Když bude postiženější kraj nebo okres, což ta místní hygienická stanice ví, tak to zacílí intenzivněji. Myslím, že to je naprosto logický a rozumný přístup, takhle by to mělo být, nejde to už sekat šmahem na celou republiku úplně stejně.

To je to samé, že se musí začít, i když se tomu řada lidí brání, diferenciovat přístup k tomu, že tady máme lidi očkované a lidi neočkované. Ať chceme nebo nechceme, musíme si uvědomit, že očkovaný člověk je nesrovnatelně méně nebezpečný než neočkovaný člověk. Takže i ta opatření musí být cílená na to, že tady máme očkované.

Řeší se otázka uznávání či neuznávání protilátek, pan Válek či Anticovid tým koalice Spolu říkají, že se uznávat mají. Vidíte to i vy jako možnost, jak rozšířit počet lidí, které vnímáme jako imunizované?

Jediné, k čemu to povede je, že lidé, kteří nevědí, se nebudou očkovat. To je můj názor. Myslím si, že je teď i čerstvé rozhodnutí brněnského soudu (Nejvyšší správní soud – pozn. red.), který jasně řekl, že to není žádná diskriminace, když se neuznávají protilátky. Zatím nevím o tom, že by někdo ze států Evropy šel touto cestou, naopak se zpřísňuje spíše tím směrem, že se za jedinou bernou minci bere prodělaná nemoc nebo očkování, vypouští se to, že má člověk nějaký negativní test. Když si vezmete, že životnost testu bude jeden den nebo tři dny u PCR, tak je to natolik krátká doba, že to v praxi za chvíli přestane být využitelné.

Takže zastáváte názor, že je očkování lepší ochrana než prodělaná nemoc?

Jednoznačně. Určitě to zastávám, protože se ukazuje, že třeba u starých lidí prodělaná nemoc s větším časovým odstupem není zárukou, že jsou chránění. Protilátky nerovná se automaticky obrana před nemocí. Neměly by se spojovat protilátky s očkováním, to jsou za mě dvě nezávislé proměnné a měli bychom se opravdu proočkovat co nejdřív.

Pokud byste začali fungovat jako nový poradní orgán, kde vidíte prostor k nějakým změnám? Vláda nyní odsouhlasila nová opatření, vrací se respirátory, mluví se o rouškách do škol, zavádí se tvrdší kontroly. Je to cesta?

Myslím, že to je právě to, že by se měli sejít lidé z různých skupin, které mají často různé a protikladné názory. Ale to je u epidemie normální. I jedna věc může mít dva úhly pohledu, to neznamená, že je jeden dobrý a druhý špatný. Tihle lidé by si to měli navzájem vyříkat a najít jednotný postup. A je teď opravdu na dlouhé diskuze, jestli roušky na školách něco přinesou nebo nepřinesou, najdete jasné zdůvodnění, proč je to výhodné a zrovna tak argumenty, že to nemusí příliš pomoct.

Pan Válek zmiňoval například i imunologa Vojtěcha Thona či další, kteří razí poněkud odlišný přístup od současného ministerstva zdravotnictví. Připouštíte, že ta diskuze na ministerstvu dosud až tak široká nebyla?

Ono to možná spíš vypadá z venku, protože někteří kolegové a jejich názory nebyly ani akceptované odbornými skupinami. Pokud tam nebyl souhlas odborných společností, pak lze těžko akceptovat názor jednoho člověka. Není možné očekávat, že bude jeho názor vyslyšen. Byla tu celá řada lidí, kteří měli různé progresivní názory, ale ne vždy byly odsouhlaseny příslušnou odbornou společností. A to je myslím i případ profesora Thona. Nevím, jestli za ním stojí odborná společnost, která by měla stejné tvrzení, jako on. Stanovisko odborné společnosti, kde je výbor, kde se hlasuje a je názorově širší spektrum, to má pro mě větší váhu než názor jednotlivce.

Za profesorem Thonem stála spíš široká studie o protilátkách.

Jeho studie. Každý si vždycky obhájí svou studii, to je pochopitelné. A je to dobře, že to tak je. Ale nevím o tom, že by jeho názory byly podpořeny totožným stanoviskem odborné společnosti třeba alergologické a imunologické.

V současnosti přibývají rapidně pozitivní záchyty covidu-19, jak situaci hodnotíte?

Za mě je to jasný důkaz toho, že jsme nevyužili příležitost, kterou nám postkytovalo očkování. Nevsadili jsme na tu kartu a i s vědomím lidí, kteří k tomu mají stále rezervovaný přístup a hledí na to skrz prsty. To nejúčinnější, co se v boji s covidem našlo a objevilo, je prostě pořád nedostatečně používáno. A je s podivem, že v některých zemích dosahují 85% proočkovanosti a u nás to nejde. Naše škoda je, že to, co nám moderní lékařská věda nabídla, jsme neuměli plně využít. A tím je myšleno nejen odborníky, ale hlavně mezi lidmi.

Vidíte i rezervy ze strany vlády? Bývá kritizovaná například za kampaň či dřívější přehlížení velké skupiny mezi rizikovými, která stále není naočkovaná.

Na druhou stranu je tam dosažená nejvyšší proočkovanost, u seniorů jsme přeskočili přes 80% hranici, v tuhle chvíli také nemáme skoro případy v domovech důchodců. To znamená, kdyby ta situace proočkovanosti byla stejná jako u seniorů, tak jsme za vodou.