Anglického filozofa Rogera Scrutona není potřeba čtenářům Týdeníku Echo dlouze představovat. Má tu z dob podzemní univerzity v první polovině 80. let dodnes žáky (například předsedu ODS Petra Fialu), česky vycházejí jeho knihy a vyhledává je ne úplně zanedbatelná čtenářská obec. Když jsme téměř na den před čtyřmi lety začali Echo vydávat i na papíře, byla volba pro rozhovor do prvního čísla jasná. Scruton v rozhovoru mluvil jak o cestování za železnou oponu a za lidmi lačnými po svobodném vzdělání, tak o zužujícím se prostoru pro svobodnou diskusi na Západě dnes:  „Podle mě je povinností intelektuála čelit politické korektnosti, která je dnes velkou hrozbou pro svobodu. Musíte při tom pozurážet tolik lidí, kolik to jen jde.“

Během těch čtyř let od našeho rozhovoru poměry v anglosaském světě pokročily a v dané souvislosti se objevil nový výraz: archeologie urážek. Autorem výrazu je americký konzervativní publicista Freddie De Boer. Popisuje metodu, jak někoho veřejně vyřídit. Archeolog sedne k internetu, vygoogluje nějaké dávné citáty osoby určené k odstřelu, citáty, které ve své době zněly normálně, a dnes, zbaveny svého kontextu, působí extrémně.

O minulém víkendu Rogera Scrutona britská konzervativní vláda jmenovala do čela nově založeného výboru Stavět více, stavět krásněji, který by měl přemýšlet o architektuře, veřejném prostoru, o tom, jak krajinu zaplňovat hezkými domy. Funkce je to čestná, nehonorovaná. Ale labouristická opozice vládu vyzvala, ať se Scrutona rychle zbaví. Známý konzervativní intelektuál je prý totiž homofob, islamofob, dokonce antisemita. Dotyčný ministr pro výstavbu naštěstí filozofa vzal v ochranu, aspoň zatím.

Homofobie se Scrutonovi vytýká kvůli textu z roku 2007, v němž polemizuje s programovým bodem adopce dětí do homosexuálních domácností. Archeologové veřejnosti předložili následující věty: „Tu a tam si ale uvědomujeme, že ačkoli homosexualita byla normalizována, není to normální. To, že akceptujeme homosexuální životní styl, stejnopohlavní svazky a gay scénu, neodstranilo naše povědomí o tom, že to jsou všechno alternativy k něčemu a že to něco je normální.“

Islamofobie se Scruton údajně dopustil v úvaze pronesené před dvěma lety v Budapešti. Úvaha se týkala národní loajality, kterou Scruton staví do protikladu k destruktivnímu nacionalismu. Loajalita k národu je evropský vynález a někdy si konkuruje s náboženstvím. Scruton konstatuje, že islám je jedním z důvodů nestability na Blízkém východě. Z toho se zrodil druhý archeologický nález – Scrutonovo vyjádření, že státní útvary vytvářené v islámském světě často selhávají.

Bezkonkurenčně nejjedovatější je obvinění třetí, z antisemitismu. I toho se měl dopustit v Budapešti. Tady – v zemi ovládané Orbánem! – Scruton před dvěma lety řekl, že „velká část budapešťské inteligence jsou Židé, kteří tvoří část rozsáhlé sítě kolem Sorosova impéria“. Ano, řekl, jenže citované větě předchází věta o komunistickém útlaku, jemuž byli vystaveni ti maďarští Židé, kteří přežili vůbec nacistickou okupaci. A za citovanou větou následuje chápavý dovětek, že lidé s takovou zkušeností mohou dnes být „správně podezřívaví vůči nacionalismu. Považují nacionalismus za jeden z hlavních důvodů tragédie střední Evropy ve 20. století a neodlišují nacionalismus od národní loajality, kterou jsem v této řeči obhajoval“.

V třetím bodu obžaloby, který se týká antisemitismu, se vyjevuje obecná mizerie dnešní novinařiny a veřejného života. Lze velmi snadno dokázat, že Scruton neřekl nic antisemitského, že citovaná řeč byla, když už něco, filosemitská. Ale tam, kde se lže takto v pravé poledne, ačkoli trochu kritický čtenář je od pravdy vzdálen cca tři kliknutí na internetu, kde se v tom pomlouvání pokračuje bez ohledu na to, že napadený pomluvu vyvrátil, je zřejmé, že už nejde o pravdu, ale jen o obsluhu příslušnosti k nějakému politickému kmenu.

Scruton nejnovější atak zdárně přežije, ovšem před námi všemi jako by se otevíral pohled do budoucnosti, v níž bude prohlédnuta digitální stopa kohokoli, kdo se znelíbí, z digitální stopy se vytáhnou jednoduché věty a vypuštěním kontextu bude člověk veřejně zničen.