Měsíc po rozvolnění většiny opatření zůstávají v Británii relativně vysoká pouze čísla pozitivních záchytů. V porovnání s předchozími vlnami se počty hospitalizací i úmrtí drží na velmi nízkých číslech. Plán rozvolnění, který někteří odborníci nazývali riskantním experimentem, tak zatím zřejmě vychází. Epidemii patrně drží na uzdě vysoká proočkovanost.

S nakažlivější mutací delta, která je v Británii dominantní, přibývá v posledních týdnech denně 25 až 30 tisíc pozitivně testovaných, v posledních dnech se pak čísla dostala až přes 35 tisíc. Ačkoliv jde o vysoká čísla, oproti polovině července, kdy řada opatření stále platila, jde o pokles. Tehdy se čísla nakažených v zemi s necelými 67 miliony obyvatel vyšplhala až na více než 54 tisíc.

Podobných čísel pozitivně testovaných pak země dosahovala také při velké lednové vlně. Zásadní rozdíl je však v datech britské vlády patrný ve statistice hospitalizací a úmrtí. Zatímco při podobných lednových číslech nakažených hospitalizovali v zemi téměř čtyři tisíce lidí denně, v současnosti se čísla drží pod tisícovkou.

Podobný rozdíl je pak vidět v případě úmrtí. Zatímco v lednu se denní počty úmrtí vyšplhaly i přes tisíc a na počátku roku zaznamenávala i osm tisíc úmrtí týdně, v současnosti se denní počty úmrtí drží na hodnotách kolem sta případů. Za poslední týden došlo v souvislosti s koronavirem k šesti stům úmrtí.

V Británii se s očkováním začalo 8. prosince, což je o několik týdnů dříve než v zemích Evropské unie. Nejrychlejším tempem vakcinace postupovala v polovině března, kdy zdravotníci denně aplikovali více než půl milionu dávek očkovací látky. Koncem dubna byla plně naočkovaná čtvrtina dospělých a začátkem června polovina.

V současnosti už má obě dávky očkování 75 % dospělé populace. Alespoň jednou dávkou je pak naočkovaných téměř 90 % dospělých. Od září pak podle britského ministra zdravotnictví Sajida Javida začne země nabízet posilující třetí dávku očkování lidem z rizikových skupin. Britská vláda uvádí, že dvě dávky vakcíny od společností Pfizer/BioNTech nebo té vyvinuté firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou lidem zajišťují 90procentní ochranu před hospitalizací s infekcí vyvolanou koronavirem varianty delta.

Potřebu přeočkování třetími dávkami však někteří odborníci zpochybňují, kritizovala ho například Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které by měly mít přednost dodávky většího množství vakcín chudším zemím, kde je naočkováno výrazně méně lidí než v zemích vyspělých.

Také Andrew Pollard, šéf výzkumu vakcíny proti covidu-19 na Oxfordské univerzitě, řekl, že v současnosti není přeočkování potřeba a že vakcíny by měly dostat jiné země, aby mohly očkovat lidi, pro něž koronavirová infekce znamená největší riziko. Posilovací dávky by se podle něho měly lidem aplikovat na základě vědeckých výzkumů. Zatím neexistují žádné důkazy o nárůstu případů závažného průběhu onemocnění nebo úmrtí u plně naočkovaných, uvedl Pollard.

Mezi země, které už s podáváním třetích dávek začaly, patří Izrael. Ten v poslední době zažívá i přes proočkovanost opět vysoké přírůstky nakažených. Posilující dávku tam dostal už přes milion lidí. Podávání třetích dávek má začít také v Rakousku. Podobný krok plánují Francie či Německo. Česko chce o případném očkování třetí dávkou rozhodnout do konce srpna.

Ačkoliv se nenaplnily pesimistické scénáře, které podle britské vlády počítaly po červencovém rozvolnění až se stotisícovými přírůstky nakažených denně, někteří odborníci varují před tím, že zhoršení může přijít na podzim, kdy dojde ke změnám v chování obyvatel či návratům dětí do škol.