Britský ministr zahraničí Boris Johnson se minulý týden rozpovídal na soukromé večeři s tvrdými zastánci brexitu. Slovo soukromí je ale už skoro načase vyškrtnout, protože přestává být zvykem ho chránit. Někdo z účastníků, jak už to v poslední době bývá ošklivým zvykem, neváhal vynést nahrávku na veřejnost přes Buzzfeed. Americký server nejvíc zaujalo, jak se na ní Johnson vyznává z rostoucího obdivu k Donaldu Trumpovi. Ten by prý jednal při brexitu s jinou razancí než konzervativní vláda. „Šel by do toho zatraceně tvrdě. Všechno by se rozpadlo. Nastal by všude chaos. Všichni by si mysleli, že se zbláznil. Jenže ono by to někam mohlo vést,“ glosoval Johnson poměrně přesně nemohoucnost, v níž se při brexitu plácá kabinet Theresy Mayové od loňských zpackaných voleb.

Boris Johnson měl jako novinář mimořádně dobrý postřeh a teď ho znovu projevuje. Dát si mentální cvičení, jak by asi vypadal brexit, kdyby ho vyjednával Donald Trump, je zajímavé. Kdybychom ho poměřovali výsledky, jaké má Donald Trump ve věcech, do nichž se pustil, určitě se dá říct, že by brexit by byl dál, než je dnes.

Přes trumpofobii, které propadla velká část světových médií a v jejíchž poryvech se většina veřejných debat věnuje ruské stopě v amerických volbách, zapadá, že měřeno výsledky je zatím Donald Trump velmi úspěšný americký prezident. Na domácí i mezinárodní frontě.

Doma se mu podařilo prosadit největší daňovou reformu od dob Ronalda Reagana. Je to osmé největší snížení daní v historii Spojených států. Američané dohromady ušetří za deset let 1,5 bilionu dolarů. Levice si stěžuje, že je to reforma pro bohaté. To ale není její podstata. Tou je masivní snížení daní pro firmy – Spojené státy měly až do loňska s 35 procenty jednu z nejvyšších daňových sazeb v celém vyspělém světě vůbec. Žádná země Evropské unie nemá vyšší. Nejvíc se Americe blíží Belgie s 34 procenty, Francie s 33 a Německo s 29 procenty. Česko daní firemní zisky 19 procenty. Od začátku roku klesla sazba pro americké firmy na 21 procent. Na rozdíl od časově omezených škrtů pro domácnosti jsou přitom nižší daně pro firmy permanentní.

Kromě toho nabízí Trumpova reforma americkým firmám jednorázovou repatriační daň. Pokud přivezou peníze, které drží mimo Ameriku, během letošního roku zpět, zaplatí z nich jen 15,5 procenta. Dosud musí z každého navrátivšího se dolaru odvést do státní pokladny 35 procent. Celkově mají americké společnosti mimo hranice Spojených států zaparkované 2,6 bilionu dolarů. Na výhodnou sazbu pro návrat peněz čekali především technologičtí dominátoři jako Google, Apple a Facebook, kteří využívají země Evropské unie jako jeden velký daňový ráj. Apple tam má zaparkovaných 181 miliard dolarů nerozdělených zisků, Microsoft 108 miliard a Google 47,4 miliardy dolarů. Trumpova nabídka na repatriaci zisků přichází ve chvíli, kdy EU hrozí novými daněmi pro Google a spol., od nichž není schopna daně vybírat. Dá se čekat, že stovky miliard dolarů technologických gigantů zmizí z Evropy dřív, než od nich bude s to nějaké daně vymoci.

Donald Trump bez větší mediální pozornosti, která se vyčerpává na odhalování ruského vlivu, prosazuje uvolnění regulace pro podnikatele. Koncem května podepsal nový zákon, který výrazně uvolňuje regulaci pro malé banky, které spravují méně než 250 miliard dolarů. Nejsou tedy tak systémově důležité. Neplatí pro ně pravidla, příliš velká na to, aby mohly zkrachovat.

Summitu v G7 teď přes různě manipulativní fotky přitáhl pozornost k Trumpově „protekcionistické“ agendě, kdy se uvalením cel snaží vyjednat lepší obchodní podmínky pro Ameriku. Je obviňován z rozpoutávání obchodní války. Kdo se ale dostane přes tuto povrchní nálepku, zjistí, že obchod na lince Amerika–Čína i Amerika–Evropa je nerovný. Dobře je to vidět na clech na auta, s nimiž teď po hliníku a oceli Trump šermuje. Evropská auta jsou ve Spojených státech zatížena clem 2,5 procenta. Americká v Evropě 10 procenty. To je čtyřnásobný rozdíl. Podobný nepoměr je u mnoha druhů zboží také v obchodě s Čínou. Tam zatlačil Trump už dřív, než cla dopadla na Evropu. Číňané začínají ustupovat. Zavazují se, že budou kupovat více amerického zboží a budou méně krást technologie.

Proč Čínu i Evropskou unii je bohatý americký trh velmi důležitý. Proto se dá čekat, že se pokusí srovnat obchodní podmínky, aby se Trumpovým clům vyhnuly.

Dnes časně ráno se Donald Trump schází v Singapuru se severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Už schopnost bavit se s nejméně vyzpytatelným režimem na světě je výkon sám o sobě.

Trump má na rozdíl o jiných světových politiků, kteří se často označují za státníky (jako je německá kancléřka Angela Merkelová), výsledky.