Fiala dál mluví o válečné dani z „neočekávaných zisků“
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to v pondělí novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí.
Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvažuje zavedení daně ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. O možném zavedení daně kabinet podle něj musí rozhodnout do 10. září. Třetím odvětvím, kterého by se mohlo týkat zdanění neočekávaných zisků, jsou rafinérie a distributoři a prodejci pohonných hmot, řekl v pátek ČTK ekonom, který si nepřál být jmenován.
Fiala uvedl, že je pro nějakou formu solidarity těch, kteří mají neočekávané zisky dané situací na trhu v důsledku války na Ukrajině, vůči občanům, kteří platí zvýšené ceny energií. „Jaká forma solidarity to bude, o tom vedeme debatu. Válečná daň je jedna z forem, ke kterým můžeme přistoupit,“ řekl ministerský předseda.
„Jsem k takové debatě otevřený. Myslím, že je rozumné, abychom něco takového zvažovali. Jaké to bude mít parametry, pokud se na tom domluvíme, to se ukáže, až budeme mít výsledek jednání,“ doplnil Fiala. Nechtěl předjímat, které sektory by se na případné válečné dani a solidaritě měly podílet.
Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily výrazný nárůst zisků. České společnosti platí ve většině případů 19procentní daň z příjmů. Výběr daně z příjmu právnických osob v roce 2021 meziročně stoupl o 20,8 miliardy na 129,1 miliardy korun.
K debatám o stanovení maximálních cen pohonných hmot Fiala uvedl, že to není jednoduše technicky proveditelné a že by takové opatření mělo dopad na daňové poplatníky. Připomněl, že budou pokračovat kontroly marží na čerpacích stanicích, které v červenci výrazným způsobem vzrostly.
Ministerstvo financí poslalo do užšího připomínkového řízení návrh možné regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Připravená regulace určuje maximální výši marže a maximální výši ceny u distributorů pohonných hmot. Ministerstvo sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podalo proto Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření.