Francie je dlouhodobě považována za jadernou energetickou velmoc. Z atomu se zde vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny, z čehož mohly kvůli nižším cenám těžit tamější domácnosti. Francouzi byli navíc ještě donedávna klíčovým vývozcem elektrické energie. Nyní se však potýkají s obrovskými problémy, kdy čelí rozsáhlým výpadkům jaderných elektráren. Vše se odehrává v době, kdy ceny elektřiny v Evropě vyšplhaly na další rekord. V úterý se na energetické burze prodávala za více než 500 eur za megawatthodinu. Francouzská krize tak ještě více dění na trhu nabourává.

V energetickém mixu Francie dominuje jádro ze tří čtvrtin. Na druhém místě je vodní energie a fosilní zdroje zabírají ani ne deset procent. Francouzi si uvědomují, že bez jádra, které v současné době zajišťuje až třetinu světové čisté energie, se se lze v boji za ozelenění ekonomiky jen těžko obejít. Prezident Emmanuel Macron loni v listopadu oznámil rozhodnutí zahájit výstavbu nových jaderných reaktorů se záměrem zajistit si energetickou nezávislost a udržet ceny elektřiny pod větší kontrolou.

Rozsáhlá síť jaderných reaktorů navíc umožňovala export levnější elektřiny do okolních zemí, což pomáhalo alespoň částečně udržovat ceny pod kontrolou. Nyní však Francii kvůli rozsáhlým výpadkům v jaderné výrobě hrozí podle některých odhadů větší riziko zimních blackoutů než Německu, které bojuje se závislostí na ruském plynu. Už v červnu musela Francie dovážet elektřinu právě i z Německa, Británie, Švýcarska či Španělska.

Hlavními důvody krize jsou jak velmi horké počasí, tak koroze jaderných reaktorů hlavní energetické společnosti Électricité de France (EdF). Jak uvedl analytik společnosti Argus Media Justin Colley, dosahuje nyní výroba v elektrárnách zhruba jen poloviny své potenciální kapacity, což je pro celé fungování velký šok.

„Opravu trhlin nelze provést bez zastavení reaktorů, což ochromí výrobní kapacitu francouzské jaderné energetiky tím, že způsobí nedostupnost části reaktorů,“ uvedl k problému už dříve Bernard Doroszczuk, prezident francouzského jaderného dozoru ASN. Další překážkou je velmi nízká hladina řek, což ztěžuje chlazení jaderných elektráren. Podle analytiků jsme nyní svědky největší krize francouzské jaderné energetiky za posledních třicet let.

To, že Francie musí elektřinu dovážet z okolních zemí, tak celý nemocný energetický trh v Evropě ještě více podkopává a posílá ceny nahoru. Pokud totiž dojde k výpadku jednoho zdroje, zde jaderného, do provozu jsou drahé plynové a uhelné elektrárny, což poté určuje velkoobchodní cenu.

Francie je jedním ze států, kde jsou ceny elektřiny zastropovány. Prezident Macron zde rozhodl o zmrazení ceny na 46 eur za MWh. Tím na sebe strhl žaloby minoritních akcionářů největší tamější energetické společnosti EDF, v níž stát vlastní 84 procent. Vláda však plánuje co nejrychlejší převzetí společnosti pod plnou státní kontrolu, vykoupit zbylý podíl plánuje ještě do konce roku. To by mělo daňové poplatníky vyjít na necelých 10 miliard eur.

Společnost EdF vládu kvůli nuceným ztrátám zažalovala o 8,3 miliardy eur, což je částka, o kterou podle ní přišla prodejem elektřiny menším dodavatelům za regulovanou cenu.

Ceny elektřiny v Evropě atakují další rekordy. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se v pondělí na evropské energetické burze European Energy Exchange (EEX) zvýšila o více než tři procenta na 475 eur (11 600 korun) za MWh. Za poslední dva měsíce se zhruba zdvojnásobila a je téměř šestkrát vyšší než před rokem.