Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

„Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF,“ uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Možnost úplného znárodnění EDF naznačil Macron už na začátku tohoto roku. Znovuzvolený prezident hodlá ze společnosti učinit hlavní pilíř masivních investic do nových jaderných reaktorů.

Kovanda: Zdražování elektřiny ve Francii je jedno z nejslabších v Evropě

Dnešní oznámení francouzské premiérky má podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zřejmě návaznost na rovněž dnešní hlasování Evropského parlamentu, který na návrh Evropské komise schválil jádro jako zelený zdroj. Francouzská vláda tak nyní ani v nejmenším neriskuje reputační újmu, že by znárodňovala elektrárenskou společnost, která produkuje „špinavou energii“, totiž jadernou elektřinu.

„Bezprostředním cílem francouzské vlády je docílit znárodněním EdF možnosti dostatečně pružně ovlivňovat cenotvorbu podniku tak, aby bylo zajištěno, že za současné napjaté situace v evropské energetice francouzským domácnostem a firmám příliš nevzroste cena elektřiny,“ uvádí ekonom Kovanda.

„EdF už nyní podstatnou část jaderné elektřiny, více než čtvrtinu, musí z nařízení vlády dodávat za pevně danou cenu alternativním dodavatelům, kteří ji pak distribuují domácnostem a firmám. Tato regulace je klíčovým důvodem toho, proč letos dle dat Eurostatu rostou ceny elektřiny pro konečné odběratele ve Francii meziročně zhruba pětkrát méně než ceny elektřiny pro odběratele v Česku. Zdražování elektřiny ve Francii je jedno z nejslabších v celé Evropě,“ dodává Lukáš Kovanda.

Půjde ČEZ stejnou cestou?

Otázkou podle něj však je, jak se k záměru francouzské vlády postaví menšinoví akcionáři EdF. Mezi nejvýznamnější z nich patří americký správce majetku BlackRock, americká investiční společnost Thornburg Investment Management, americké fondy Vanguard, norská centrální banka nebo třeba japonský státní penzijní fond.

„Znárodnění Edf zřejmě zintenzivní veřejnou diskusi v Česku o možném znárodnění ČEZ, případně, po vydělení, jeho určité části. Pokud by český stát měl plně získat tu část ČEZ, jež zahrnuje výrobu a distribuci elektřiny a také jadernou energetiku, vyšlo by jej vytěsnění menšinových akcionářů minimálně na 200 miliard korun,“ upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank.