Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní – v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Situace s rychlostí získání stavebního povolení je problematická dlouhodobě. Vloni Češi ve světovém srovnání obsadili 127. příčku, letos si dokonce ještě o téměř třicet míst pohoršili – na 156. místě ze 190 sledovaných nás tak předstihly i některé africké státy.

Češi se tak ocitli mezi čtyřicítkou zemí, v nichž je řízení nejsložitější. Na druhém konci statistik se kromě Dánů umístili i obyvatelé Hongkongu nebo Taiwanu. Na opačném konci žebříčku a tedy i za Českou republikou skončily Eritrea, Libye či Somálsko. V průměru rychlejší stavební řízení než Češi mají i Polácí (153 dní) či Maďaři (192 dní). Žebříček světové banky Doing Business 2019, jehož aktualizace vyšla v tomto týdnu, porovnával země i v tom, jak dlouhý čas je nezbytný pro zahájení podnikání, daňové zatížení nebo otevřenost země mezinárodnímu obchodu. V celkovém srovnání tak Češi zaujímají 35. místo.

V případě rychlosti stavebního řízení v Česku však není časový údaj ze žebříčku konečný. Světová banka hodnotila pouze množství času, nezbytné pro získání všech potřebných razítek. Skutečná doba řízení se podle odborníků často vyšplhá i na několik let. „Ta doba je ve skutečnosti ještě delší,“ říká pro Echo24 k aktuálním číslům architekt Ivan Kunovský. Konkrétní skutečný čas potřebný k zisku povolení však podle něj specifikovat nelze. „To se nedá říct, protože na každé stavbě se zasekne jiné razítko. Třeba teď jsme jedno razítko získávali rok a půl,“ přibližuje Ivan Kunovský.

Neschopnost schvalovat stavby v přiměřené době může představovat podle řady politiků i odborníků závažný problém pro Česko do budoucna. „I Ministerstvo pro místní rozvoj si musí uvědomit, že ta situace je vážná, že znamená zásadní limit pro další rozvoj země, to jak dlouho u nás stavební řízení trvá,“ uvedl pro deník Echo 24 poslanec Martin Kupka (ODS).

Pomoci měla novela, v řadě případů čekání prodloužila

Dlouhá doba a průběh řízení je u nás terčem kritiky dlouhodobě. Neúměrně dlouhé čekání měla napravit novela stavebního zákona, která začala platit počátkem letošního roku. Zavádí řadu nových nástrojů, umožňuje například sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí. Podle kritiků však některé její součásti řízení naopak dále prodlužují. Jde především o povinnost získat stanovisko orgánů územního plánování, které slouží k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací.  V mnoha případech lidé však nyní jen na samotné povolení čekají i půl roku.

Návrhů na změny bylo v posledních měsících několik, zrušení sporného bodu projednávala vláda naposledy v polovině října z popudu opoziční ODS. „Řízení by se výrazně zrychlilo, pokud by se podařilo zrušit to závazné stanovisko, orgánu územního plánování, tak to teď v některých místech znamená zdržení těch staveb až o měsíce. Někde se dokonce čeká na to závazné stanovisko pět, šest měsíců,“ řekl deníku Echo24 poslanec ODS Martin Kupka. Návrh však vláda zamítla. Její zástupci tehdy argumentovali tím, že není vhodný čas pro změnu novely, která prošla dalšími úpravami účinnými až od letošního září. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce navíc vláda preferuje koncepční řešení celého problému. Se snahou o zrušení této povinnosti přišli již na jaře zástupci Starostů a nezávislých – ani jejich snaha však nevedla ke zjednodušení řízení a v květnu jej zamítla Poslanecká sněmovna, informovali jsme zde.

S prodloužením řízení se potýkají mimo jiné i architekti. Problémů je podle nich ve stavebním řízení mnohem více. „Mluví se o tom, že se zrychluje stavební řízení, ale to se naopak těmi paragrafy, a tou novelou zákona prodloužilo,“ řekl pro Echo24 architekt Ivan Kunovský.

Odmítnutí předchozích snah obhajovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), argumentovala potřebou změny, nikoliv zrušení celého povinnosti. „Starostové navrhují úplně zrušit závazné stanovisko. A znovu říkám, pokud by závazné stanovisko neexistovalo, tak si v území každý úřad bude dělat, co chce, a nebude to zkoordinované a ve finále to odnesou všichni občané, protože tam bude chaos v tom území,“ řekla tehdy ministryně.

Nový zákon v roce 2023

Návrh ministerstva nyní počítá se zjednodušením řízení formou zavedení tzv. fikci souhlasu závazného stanoviska. „Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas,“ uvedla Dostálová.

Ministerstvo v otázce stavebních řízení slibuje i komplexní změnu zákona – na tu však bude nutné si počkat. V první polovině října byl ministryní představen plán na nový stavební zákon. Ten má podle ministerstva řízení podstatně zkrátit, vše by mělo být možné vyřídit na jednom místě. Platit by mohl začít v první polovině roku 2022, účinnosti by pak nabyl o rok později, uvedla Klára Dostálová.

Zda bude termín v roce 2023 dodržen zatím není zcela jasné, podle ministerstva však jde o významný posun – původně měl být totiž zákon připravený o několik let později. „Harmonogram, který zhruba na začátku roku koloval po státní správě, hovořil o tom, že by mohl ten zákon měl být hotov do roku 2026 s účinností 2027. Pak jsme do toho spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj vstoupili a shodli jsme se, že je to potřeba výrazně zkrátit. Ten termín má především mobilizační účinek. Uvidíme, jak se bude dařit, ale harmonogram bychom chtěli dodržet,“ uvedl již dříve prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Další změny jsou nezbytné i podle zástupců opozice v Poslanecké sněmovně. Za klíčovou zákonodárci považují zejména elektronizaci celého systému. „Tak, aby se do toho systému podařilo vstoupit tím, že pro lidi bude k dispozici portál stavebníka, a bude k dispozici datové úložiště projektové dokumentace. Zároveň bude k dispozici digitální technická mapa, kde by ty informace k těm, kteří budou chtít stavět, proudily rychleji,“ popsal deníku Echo24 možné změny Martin Kupka.