INCIDENT V POLSKU

Informační šum kolem rakety v Polsku se nakonec obrátil proti Ukrajině

INCIDENT V POLSKU
Informační šum kolem rakety v Polsku se nakonec obrátil proti Ukrajině

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Dopad rakety na polské území obnažil informační šum, který se kolem války na Ukrajině v určitých momentech odehrává. Tentokrát ruské propagandistické mašině nahrály na smeč někteří západní představitelé a možná i samotní ukrajinští obránci. Po řadě silných vyjádření ze sociálních sítí i ze strany některých západních politiků se dá říct pouze to, že situace stále není zcela jasná. A že Rusko situaci využívá jako důkaz, že Západ hledá záminku pro přímý vstup do konfliktu.

Sociální sítě, ale i vyjádření některých politiků krátce po incidentu zaplavilo přisuzování incidentu Rusku a volání po reakcích NATO či tvrdšímu přístupu proti agresorovi. Situace se však začala rychle měnit, zdrženlivá vyjádření se ukázala jako přesnější a během středy se začaly objevovat další možné verze incidentu.

V úterý v 15:40 SEČ dopadla na vesnici Przewodów na východě Polska raketa. Vesnice leží šest kilometrů od ukrajinské hranice. Podle polských úřadů zahynuli dva lidé. Výbuch nastal v sušírně obilí v den, kdy se Ukrajina bránila rozsáhlým vzdušným útokům z Ruska. Několik set metrů od místa výbuchu stojí škola, kde se právě konala výuka.

Na čem se západní představitelé shodují, je politická odpovědnost Ruska, bez jehož agrese na Ukrajině by k podobnému incidentu dojít nemohlo. V případě samotného incidentu však zůstávají ve hře stále všechny verze, Ukrajina a její prezident Volodymyr Zelenskyj trvají na tom, že podle jejich indicií šlo o dopad ruské rakety, Polsko i Spojené státy či NATO se přiklání k variantě, že došlo omylem k dopadu střely ukrajinské protivzdušné obrany namířené původně proti ruské raketě. Další z předběžných verzí však představil později například francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého do Polska dopadla jak ukrajinská, tak ruská raketa.

Někteří evropští politici však s hodnocením situace příliš nečekali. Například lotyšský ministr obrany Artis Pabriks na twitteru ještě v úterý večer uvedl, že „zločinný ruský režim odpálil rakety, které nejenže mířily na ukrajinské civilisty, ale i dopadly na území NATO v Polsku“. Dodal, že jeho země „zcela stojí při polských přátelích a odsuzuje tento zločin“. Stejně nekompromisní byl také zpočátku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Pan prezident Zelenskyj okamžitě použil výrazy, že agresorem a útočníkem proti polskému území je ruská strana, což bylo v tom počátku poměrně zavádějící a také tak někteří představitelé některých států NATO reagovali. To si myslím, že není úplně v pořádku,“ řekl ve středu bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý České televizi.

Pro opozici v Česku pak byla příliš unáhlená i reakce ministryně obrany Jany Černochové (ODS) či ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vysvětlení některých výroků a také informaci o události ve sněmovně požadoval předseda branného výboru, bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Metnar řekl, že ačkoli se událost stále vyšetřuje, vypadá to, že někteří členové vlády mají informací více. Konkrétně zmínil úterní vyjádření ministrů obrany Jany Černochové (ODS) a zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který podle Metnara později své výroky ze sociální sítě smazal. Metnar řekl, že žádné závěry nedělá, ale očekával by od kabinetu profesionální a zodpovědný přístup. Mají podle něho zaznívat oficiální a ověřené informace. „Dezinformace může nahrávat ruské propagandě,“ varoval.

Černochová v úterý na twitteru napsala, že „plně stojíme na straně našeho polského spojence i Ukrajiny, dnes (v úterý) opět bombardované teroristou (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem“. „Nyní vyhodnocujeme prokázaný dopad ruských raket na polské území. Ať by šlo o omyl, nebo provokaci, je to další eskalace konfliktu ze strany Ruska a nesmí zůstat bez odezvy,“ sdělila. Černochová dnes ve Sněmovně zdůraznila, že si za svými výroky stojí. „Můj osobní názor je ten, že za smrt dvou Poláků je odpovědné Rusko. Kdyby Rusko nenapadlo Ukrajinu, žádné rakety by vzduchem nelétaly,“ řekla.

Rusko, které od začátku odmítalo za incident zodpovědnost, situace ke své propagandě využilo obratem. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv podle agentury Reuters prohlásil raketu, která zasáhla Polsko, za snahu Západu posunout se k další světové válce. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO. „Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.

Ukrajinská strana nyní žádá Polsko o zahrnutí do vyšetřování incidentu. „Jestli to bylo (způsobeno) zapojením naší protivzdušné obrany, tak chci (vidět) důkazy. Pokud ten úlomek zabil lidi, pak je nutné se omluvit. Ale nejdřív je třeba vyšetřování a přístup k údajům,“ prohlásil ukrajinský prezident Zelenskyj.

Časově podle něj odpovídá jeden z 25 vzdušných útoků, ale v tomto případě existuje záznam, že raketa vybuchla nad ukrajinským územím. Nelze ale vyloučit, že nějaký úlomek odletěl až do Polska. Pozastavil se však nad tím, že tam po dopadu vznikl kráter o průměru 20 metrů a hloubce pěti metrů. „Mohl to způsobit úlomek? Anebo ne? Mám na to svůj názor. Domnívám se, že to byla ruská raketa, a důvěřuji hlášení od našich vojáků,“ dodal podle portálu RBK-Ukrajina.