Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.

Meziroční růst cen výrobců v zemědělství trhal v letošním dubnu rekordy. Oproti minulému roku totiž došlo ke skoku o 35,3 procenta a byly tak nejvyšší od roku 1992. Největší nárůst byl v rostlinné výrobě, kde ceny skočily o polovinu. V živočišné výrobě pak o 17,8 procenta. Konkrétní čísla ukazují, že cena olejnin skočila meziročně o skoro dvě třetiny, obiloviny zdražily o 51,2 procenta a cena skotu stoupla o 26 procent.

Brambory zdražily o 15,2 procenta, zelenina o 13,6 procenta a ke zlevnění došlo pouze u ovoce o 13,8 procenta. „Lze předpokládat, že se růst cen v rostlinné výrobě bude přelévat do zrychlování růstu cen v živočišné výrobě a v potravinářském průmyslu, což bude posilovat tlaky směrem ke zrychlení růstu cen potravin pro koncové spotřebitele,“ řekl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Sílící ceny potravin se projevily také v nedávné výši inflace, kde právě potraviny byly jedním z tahounů. Spotřebitelské ceny se totiž zvýšily o 14,2 procenta. Mouka meziročně zdražila o 52,3 procenta, trvanlivé polotučné mléko o 31,3 procenta a cukr o 25,5 procenta. Ceny potravin signalizují, že problémy jsou zejména kvůli ruské invazi na Ukrajinu a také kvůli vysokým cenám energií. „Tato pádivá inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Potraviny celkově svou cenu zrychlily meziměsíčně o 3,6 procenta a ročně o 10,7 procenta. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se jedná o nejvyšší růst cen potravin od roku 2008. „Tehdy se také nárůst pohyboval nad úrovní 10 procent. Zdražily pekárenské výrobky, maso či mléčné výrobky. Tento vývoj však není až takovým překvapením, růst cen potravin je způsoben nejen růstem cen agrárních komodit, ale také obalového materiálů, energií či mezd a výhled prozatím naznačuje, že další zdražování potravin je stále před námi,“ řekl Seidler.

Podle Českého statistického úřadu je také znát, jak ceny vybraných potravin zdražily. Zatímco v dubnu v roce 2020 byla průměrná cena jednoho litru mléka polotučného pasterovaného 19,96 korun, tak nyní to je 21,34 korun. Kilo pšeničného pečiva stálo 47,53 korun a nyní již 60,83 korun. Zvýšení nastalo také u konzumního chlebu, kdy se za kilo prodával za 26,72 korun a v současné době v průměru za 34,84 korun. Zdražením prošlo také máslo, které před dvěma lety stálo za kilo 183,71 korun a nyní 227,20 korun.

Jedním z mála kroků, ke kterým se Fialova vláda může odhodlat, je snížení DPH na potraviny. Jedná se o velký zásah na trhu, který by však mohl být v současné mimořádné době ospravedlnitelný. Agrární analytik Petr Havel uvádí, že vláda si tento krok dvakrát rozmyslí kvůli napjatému státnímu rozpočtu. „Skoro nikde totiž nezaznívá, že máme velmi vysokou daň z přidané hodnoty právě na potravinách. Polsko mělo 5 procent a nyní mají 0 procent. Němci mají 7 procent a my máme 15 procent,“ řekl dříve pro Echo24 Havel.