Už delší dobu beru do ruky tenkou knížku francouzského psychologa a sociologa Gustava Le Bona (1841–1931) Psychologie davu a říkám si, že bych o ní měl něco napsat. Jenže jaký má v roce 2018 význam psát „recenzi“ knihy, která poprvé vyšla v roce 1895 a záhy byla přeložena do češtiny, naposledy dokonce L. K. Hofmanem a Z. Ullrichem před dvěma lety? Mám se snad odvolávat na Adolfa Hitlera, Benita Mussoliniho nebo na čínské maoistické vedení (protože ti všichni dílo studovali, aby lépe ovládli lidi kolem sebe), anebo upozornit, že právě z těchto důvodů je nutné některé knihy číst opačně jako návod k obraně před vůdci, kteří bohužel svým národům dobře rozumějí, a jimž se proto říká populisté?

Václav Cílek