Český školský systém čeká nesnadná integrace až desetitisíců ukrajinských dětí. Na jedné straně je překážkou zejména jazyková bariéra, na straně druhé pak budí značné obavy kapacity škol. A to zejména na straně pedagogů či asistentů. Ukrajinské děti prchající před ruskou agresí mají stejné právo na povinnou školní docházku, ministerstvo školství předpokládá jejich zapojení zejména od příštího školního roku.

K nástupu ukrajinských dětí do škol dochází už v současnosti, vláda posvětila možnost navýšení kapacit ve třídách, systémovější řešení však zatím vzhledem ke krizové situaci chybí. Zatímco někde kapacity umožňují začlenit děti do tříd, v některých případech například dochází ke zřizování tříd speciálních. Zapojují se nejen čeští pedagogové, ale například i učitelky přicházející taktéž z Ukrajiny.

Například podle Učitelské platformy, organizace zastupující přes tisícovku pedagogů napříč školami, však musí do září ministerstvo vyřešit řadu systémových problémů. Podle předsedkyně Petry Mazancové bude potřeba výrazně navýšit financování a zejména pedagogické kapacity na školách. „Co mě trochu děsí, že máme sice budovy, ale nemáme lidi, učitele, učitelky, asistenty, to nevím, kde vezmeme. Už takhle nám na ,trhu‘ učitelé chybí,“ řekla deníku Echo24 Mazancová s tím, že půjde o velké množství dětí a navýšit jen kapacitně třídy není všude možné.

Zatímco nyní uznává, že jde o krizovou situaci, do září by podle ní měla vzniknout legislativa řešící integraci komplexněji. „Chybí údaje o struktuře dětí, neví se, kolik jich zůstane. Řada ukrajinských škol také pokračuje na dálku, některé děti tak pokračují ve výuce online,“ dodala Mazancová s tím, že je nyní třeba sbírat informace. Čeho se však obává, je zejména situace v mateřských školách.

„Jestli máme ve školství učitelský podstav, tak u mateřských škol je to úplná katastrofa, akorát tiše děláme, že je tam vždycky vše v pořádku,“ řekla Mazancová s tím, že kapacity byly problém dlouhodobě na mnoha místech už i před krizí. Situace se však napříč kraji liší, zatímco vedení Zlína například ubezpečuje, že za současné situace je míst ve školkách dost, hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) po jednání krizového štábu mluvil z hlediska kapacit o „komplikovanější situaci“ ve školkách . Ministr školství Petr Gazdík (STAN) dříve také doporučoval ukrajinským rodičům neusilovat o zařazení dětí do škol a školek v Praze a okolí, kde je s kapacitami větší problém.

V případě potíží se mohou rodiče podle ministerstva školství obracet na samotné spádové školy nebo obecní či městské úřady tam, kde mají evidované místo pobytu. Ne vždy však mohou počítat s nejbližším umístěním, záležet bude na okolnostech. „Ne vždy bude možné zajistit školu přímo v místě bydliště. Každopádně při hledání volných míst bude místo pobytu zohledňováno, jak je uvedeno v zákoně. Případně je možné, že bude do vzdálenější školy zajištěna dětem doprava. Ne vždy totiž korespondují ubytovací kapacity s kapacitami ve školách,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí ministerstva Lubomíra Černá.

Pro ukrajinské děti s vízem o dočasné ochraně se vztahují stejná práva i povinnosti jako na ostatní děti v ČR, včetně povinné školní docházky. „Předpokládáme, že po nezbytné adaptační fázi se děti od září 2022 zapojí do vzdělávání na našich školách,“ dodala Černá. Jedním z důležitých prvků adaptace pak nepochybně bude překonání jazykové bariéry.

Rychlost osvojení češtiny ukrajinskými dětmi bude podle psychologa Filipa Smolíka z Akademie věd ČR záviset na věku i schopnostech jednotlivců. Děti ve školce nebo na prvním stupni by s naučením jazyka neměly mít velký problém, u starších to bude individuální. U dětí na prvním stupni může podle Smolíka stačit k adaptaci jazyka asi rok.