Co mají společného Jourová a domy v Texasu?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Kdysi uznávaný a slavný časopis Time zařadil evropskou komisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou mezi sto nejvlivnějších lidí na světě, ještě ke všemu do kategorie Titáni, vedle takových osobností, jako je šéf Facebooku Mark Zuckerberg nebo fotbalová star Mohamed Salah. Umístění Jourové a tak poloviny dalších „osobností“, o kterých nikdo nikdy neslyšel, více vypovídá o nesmyslnosti podobných žebříčků než o reálných zásluhách zařazených.
Jourová se na seznam nejvlivnějších dostala díky zavedení GDPR. „Jourová je vedoucím hlasem pro regulaci velkých technologických firem. Díky General Data Protection Regulation (GDPR), kterou Jourová pomohla protlačit a implementovat, Evropané mají novou přísnou ochranu soukromí. Přes intenzivní odpor pokračuje v boji, který má zajistit, aby se ochrana dat stala každodenní realitou. Jourová přistupuje k tomuto složitému úkolu s vášní, která vychází z fundamentální víry, že jejím úkolem je chránit Evropany,“ stojí v profilu časopisu, který napsala eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Je pravda, že Jourová má nemalý vliv na život obyčejných Evropanů, ve velké většině případů ale negativní. V září minulého roku si například zauvažovala o „evropském přístupu“ k médiím, který byl založen na „chytré regulaci“. Magazínem Time vzývané GDPR v reálu ochranu dat příliš nezlepšilo, zato zvýšilo vstupní náklady pro ty, kdo chtějí podnikat pomocí internetu. Velké firmy musely zajásat, že jim EU likviduje konkurenci. Navíc GDPR je první regulací, která v Evropě doopravdy omezila přístup k internetu. Mnoho neevropských serverů, především těch menších, se radši odstřihlo od unijního internetu, než aby investovalo peníze do euroregulací.
Jourová je jedinou zástupkyní evropské byrokracie na seznamu, přitom existují nepochybně mocnější obyvatelé Bruselu. Donald Tusk, Jean-Claude Juncker, Michel Barnier či šedá eminence Martin Selmayr mají všichni nepochybně větší vliv na směřování Evropy než Jourová, zvláště v době brexitu. Zajímavé je, že jediným dalším evropským politikem, který se na seznam dostal, je italský ministr vnitra Matteo Salvini. V tom můžeme vidět způsob, jakým seznam vznikal. Salvini je v myslích redaktorů Time muž, euroskeptik, konzervativní, naopak Jourová je žena, eurokomisařka, liberálka.
Tuto snahu o vyváženost můžeme vysledovat i na ostatních místech žebříčku. Fotbal reprezentuje Salah a Alex Morganová. Největší hvězdy Cristiano Ronaldo a Lionel Messi chybí, nejspíše proto, že nejsou muslim a žena. Dále se tam nachází doktorka Christine Blaseyová Fordová, která byla minulý rok vržena do centra amerického dění, když její obvinění ze sexuálního napadení málem potopilo kandidaturu Bretta Kavanaugha do amerického Nejvyššího soudu. Nepochybně důležitý politický moment, ale který měl na život absolutní většiny lidí minimální dopad. Co na seznamu dělá Jane Goodallová, je záhadou. Zasloužilá antropoložka, která zasvětila svůj život ochraně šimpanzů a přírody, byla nepochybně světovou osobností před třiceti lety, dnes o ní člověk téměř neslyší. Je pravda, že Jourová má alespoň nějakou moc, Blaseyová Fordová byla klíčovou postavou politického dramatu a Goodallová kdysi známou ochránkyní přírody. Kdo jsou ale Joanna a Chip Gainesovi, je opravdu otázka. Wikipedie vyjeví, že jsou to tvůrci populární televizní show o rekonstrukci domů v Texasu. Hezké, ale opravdu patří mezi sto nejvlivnějších lidí na zemi?