Internetovými vodami především v Británii se šíří nový popkulturní fenomén zvaný Temná akademie (Dark academia). Trend se promítl jak do stylu oblékání a četby knih, tak do filozofie mnohých mladých lidí. Saka, dlouhé kabáty, vysokoškolské prostředí, nostalgie a znovuobjevený zájem o literaturu, humanitní obory a mystiku jsou hlavními prvky ojedinělé estetiky, uvádí list The New York Times.

Fenomén romantizování minulosti nebo nostalgického vzhlížení ke gotice a řeckému umění vznikl kvůli pandemii, která uzavřela školy a nechala studenty mezi zdmi stísněných pokojů. Trend se inspiruje životem od 19. století do 40. let 20. století na soukromých a internátních školách v Anglii, píše The New York Times.

Tato subkultura hlásící se k fenoménu Temné akademie se skládá především z vysokoškolských studentů, které pojí zájem o gotiku, starověké řecké umění a klasickou literaturu. Čerpají z idealizované estetiky vysokoškolského vzdělávání a akademické sféry. Na fotografiích se často objevují s prominentními knihami, v akademickém prostředí univerzitních kampusů nebo knihoven. Často navštěvují muzea, galerie a kavárny, nebo se věnují kaligrafii a celonočnímu studiu.

Zastánci Temné akademie také často přidávají na sociální sítě zimní a podzimní fotografie, nebo obrazy gotické architektury. Mezi oblíbenou tematiku se také řadí tmavý dřevěný nábytek nebo dekorativně přeplněné místnosti ve světle svíček. Subkultura je popisována jako nostalgická a maximalistická.

Ačkoliv není jasné, jak a kde přesně Dark academia začala, většina fanoušků tvrdí, že trend poprvé zaznamenali na sociální síti Tumblr, kam uživatelé umisťují fotografie a obrázky. Jednaadvacetiletá studentka anglické literatury a lingvistiky Ana Alsanová říká, že se s fenoménem poprvé potkala právě na Tumblr v roce 2014.

„Nebyla to Temná akademie, jakou známe dnes,“ říká Alsanová s tím, že se původně jednalo pouze o tmavé a černo-bílé fotografie a tipy na knihy k četbě. „Ale mělo to spoustu gotických a klasických aspektů,“ dodává. Značnou popularitu a rozkvět ale zažila především díky koronakrizi, kdy se melancholické příspěvky rychle šířily mezi depresemi sužovanými studenty, kterým zavřeli školy.

Vyznačují se také výrazným stylem oblékání, které se vrací do 30. a 40. let 20. století. Nosí svetry, kostkované sukně, tvídová saka nebo společenské košile, které zahltily sociální sítě. Barevná paleta obsahuje pouze několik odstínů – černá, bílá, béžová, hnědá, tmavě zelená a tmavě modrá.

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený DARK ACADEMIA🌙 (@academia_aesthetics)

Laura Piszczatowská, studentka historie v Norsku, provozuje instagramový účet Dark Academia Geminnorum s 28 tisíci sledujícími. Zveřejňuje fotografie starých španělských domů v noci, hořící svíčky nebo staré psací stroje. „Mým klasickým outfitem jsou tvídové kalhoty, černý rolák nebo bílá košile, elegantní boty a dlouhé kabáty,“ říká studentka historie.

„Můj nejoblíbenější kabát je ten nejlevnější,“ dodává pro list The New York Times. Na TikTok natáčí videa s klavírní hudbou od Vitamin String Quartet, na kterých jsou stohy knih, hrnky s čajem, starožitné pohlednice a ručně psané dopis.

Mezi univerzity hlásící se k fenoménu Temné akademie patří Oxfordská, Durhamská, Edinburghská nebo Harvardova univerzita či Cambridge. Fenomén má tendenci romantizovat, hraničí s gotikou a hledá krásu v poezii a temných motivech.

Porque a aesthetic de Dark e Light Academy é tão linda??

Os cenários, as músicas, as roupas, mano que lindeza pic.twitter.com/zNQrxmjsxi

— ✨ Mie tá ansiosa pra 2 tem. de Good Omens ✨ (@_EuMie_) November 6, 2021

Tajná historie, internet a gotické romány

Prvky, ze kterých subkultura vychází, pochází z literární tradice, ale prolínají se celou šíří současné popkultury. Trendem se Temná akademie stala především díky sociálním sítím – Tumblr, Instagram, Pinterest, Youtube, Facebook nebo TikTok.

Mladí lidé, zejména z anglofonních oblastí a z řad studentů, zaplňují fotkami vázaných knih, „oxfordek“, antických soch nebo gotických staveb sociální sítě. Propadají kouzlu tklivé a vážné hudby z vinylových desek, nebo poslouchají zvuky, které mají posluchači navodit atmosféru prázdné knihovny.

Fanoušci Temné akademie propadají kouzlu plnících per, starých psacích strojů, holdují šachu nebo vykládají tarotové karty. S atraktivní tématikou se pojí i potřeba mít co nejvíc lajků pod fotkou. Svojí zálibu ve stylu a estetice hojně umisťují na internet. Vznikají stovky účtů nebo skupin na Facebooku, Instagramu nebo TikToku. U skupiny jsou také čím dál populárnější „nástěnky“ na Pinterestu.

Fenomén se snaží být i něčím víc, než jenom internetovým trendem. Chce vzdělávat, což vychází z literatury – ze které se zformoval a kde má vlastní subžánr, informuje knižní web BookRiot. Stěžejní knihou pro Temnou akademii je román Tajná historie (1992) od Donny Tarttové. Kultovní debut americké spisovatelky popisuje obraz akademického světa, který je plný krásných, mladých a inteligentních lidí, kteří studují stejně urputně, jako se věnují večírkům, sexu, drogám a alkoholu.

Postavy v románu na jednu stranu studují řečtinu a filozofii, ale zároveň se věnují mystice, esoterice, magii a čarodějným rituálům nebo „zakázanému vědění“. Tyto motivy vybízí k tomu, že se knihy žánrově „přelévají“ z dramatu do fantasy. Děj se většinou točí kolem akademického prostředí, jenž je plné večírků, učení v knihovnách, ale i zločinů a vražd. Existuje celá řada knih, které se inspirují románem Tajná historie, a zároveň mají blízko ke gotickému románu.

Pandemie a odraz současné kultury

Nárůst popularity a oblíbenosti je připisován pandemii covidu-19 a uzavření škol. Studenti se během pandemie dali na četbu klasické literatury, především té britské. Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea nebo knihy od spisovatelů George Gordona Byrona (Don Juan) či Percyho Bysshe Shelleyho (Odpoutaný Prométheus). Populární jsou také divadelní hry alžbětinského dramatika Williama Shakespeara nebo antické klasiky od Homéra.

Mezi novější knihy, na které se Temná akademie odvolává, je knižní série Harry Potter od J. K. Rowlingové nebo Devátý dům od Leigh Bardugové. Mezi důležité zdroje inspirace je také celá řada filmů a seriálů. Odvolávají se především na kultovní film z devadesátých let Společnost mrtvých básníků (1989). Mezi novější snímky se řadí drama o zrodu generace beatníků Zbav se svých miláčků (2013), který vypráví fiktivní příběh velikánů literatury Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca a Williama Burroughse.

Z televizních pořadů, které se zásadněji promítly do novodobého trendu, se uvádí seriály jako šachové drama Dámský gambit (2020), viktoriánská fantasy Řada nešťastných příhod (2017) s Neilem Patrickem Harrisem, V zajetí kouzel (2015) z prostředí čarodějnické školy nebo Umbrella Academy (2019), která se odehrává v alternativním světě, kde John F. Kennedy nikdy nezemřel.

Článek The New York Times srovnává fenomén Temné akademie s venkovským životnímu stylem „cottagecore“. Píše, že zatímco cottagecore se zaměřuje na život na venkově, kde trávíte volný čas manuální prací a řemeslnou výrobou, tak Temná akademie je přesným opakem. Romantizace akademického života ve stylu „obléknout si sako, sednout si do knihovny a číst Dostojevského za světla svíček“ je mnohem pohodlnější, píší v článku.

Abyste mohli být součástí Temné akademie, tak nemusíte mít dům nebo pole na venkově. Stačí si koupit vintage oblečení v secondhandu a knihu v antikvariátu.

Subkultura bývá kritizována za to, že většinu vyzdvihovaných knih napsali bělošští spisovatelé. Načež skupina zařadila mezi „svoji“ literaturu hned několik knih od černošských autorů, například anti-rasistickou novelu Pikové eso od Faridah Àbíké-Íyímídé. Kniha bývá označována jako kombinace oscarového hororu Uteč (2017) a středoškolského dramatu Superdrbna (2021), uvádí BookRiot.

Zároveň jsou kritizovaní za to, že „propagují“ deprese, přepracovanost, nedostatek spánku a posedlost. Také se hlásí k větší míře konzumace alkoholu a kofeinu a obdivují literaturu, kde je větší množství násilí, sexu, drog a alkoholu. Estetická subkultura se brání tím, že jejich cílem je propagace akademického prostředí a právo na vzdělání pro všechny.