Drahé sváteční pokrmy. Mouka, máslo či maso dál zdražují a táhnou inflaci
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poté, co Český statistický úřad „zakouzlil“ s říjnovou inflací, se jejím tahounem staly zejména potraviny. Mezi nimi prudce zdražily opět i primárně důležité ingredience nejen pro pečení, ale i další přípravu svátečních pokrmů. Restaurace už dopředu hlásily enormní nárůst cen u svatomartinských menu, mezi pionýry ve zdražování však patří například i kuřata. A také základní potraviny jako mouka, máslo či vejce. Například cukr meziročně „vystřelil“ o 105 %.
Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by podle analytiků růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent. Podle Českého statistického úřadu byla v říjnu meziroční inflace 15,1 procenta, v září bylo tempo růstu cen 18 procent.
Zatímco tak oddíl bydlení v inflačním balíčku stáhl inflaci uměle dolů, do nákupních košíků lidí opět mířilo prudce zdražující zboží. Podle ČSÚ tak patřily potraviny dokonce k hlavním „tahounům“ inflace v meziročním srovnání. „Ceny pekárenských výrobků, obilovin byly vyšší o 29,1 % (v září o 25,6 %), masa o 26,6 % (v září o 23,6 %), vajec o 52,8 % (v září o 23,3 %), ovoce o 7,6 % (v září o 2,9 %), zeleniny o 24,4 % (v září o 12,2%) a cukru o 105,4 % (v září o 33,8 %),“ uvedl ČSÚ.
Podobně zdražovaly i další zásadní ingredience, mouka o 53,3 %, chleba přes 35 %, drůbeží maso o 42,3 %, mléko o téměř 40 % a oleje či tuky o více než 50 %. Ceny stravovacích služeb pak vzrostly o více než 26 %. Nejen zdražující potraviny se pak propisují i do „svátečního“ období, kromě toho, že zcela jistě výrazně zdraží přípravu vánočního cukroví, v uplynulém týdnu musely s alternativami přicházet i restaurace a hospody, které se snažily zákazníkům nabídnout alespoň nějaké svatomartinské menu.
Některé obchodní řetězce, jako například Penny Market, se dokonce rozhodly letos do nabídky ani nezařazovat svatomartinskou husu, nabízí místo toho alternativy jako kachní maso. Rostoucí náklady pro restaurace, ale i samotné chovatele hus pak vedly k výraznému zdražování svatomartinských menu v restauracích. Ty se tak snažily také nabízet alternativy, jako například jídlo spojené se zážitkem. Podle Českomoravské drůbežářské unie loni farmáři prodávali husu za zhruba 200 Kč za kilogram, kvůli růstu nákladů letos museli zdražit o deset až 20 procent.
Růst cen potravin překvapil i Českou národní banku. „K tomu přispívá vysoká úroveň cen agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců odrážející rostoucí náklady na energie i další ekonomické dopady válečného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. „Od poloviny příštího roku se inflace sníží na jednociferné hodnoty. Za tím bude stát další zmírňování nákladových tlaků, zchlazení zahraničního ekonomického růstu i domácí poptávky a trhu práce, na které bude působit i zpřísněná měnová politika,“ dodal Petr Král. V první polovině roku 2024 by podle prognózy ČNB měla inflace klesnout ke dvěma procentům.
Rostoucí problém lidí s cenami potravin je vidět i podle zástupců potravinových bank. Kvůli koronavirové epidemii a rostoucí inflaci výrazně narostl počet lidí, kteří se ocitli ve složité situaci a potřebují pomoc. Letos využilo potravinové banky v Česku alespoň jednou zhruba 270 000 lidí, tedy o 70 000 víc než za celý loňský rok. „Nejsou to lidé bez zaměstnání nebo ti, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Přichází stále více těch, kterým příjmy ze zaměstnání prostě nestačí. Stále více je mladých rodin s malými dětmi nebo seniorů, jimž důchod nepokryje základní potřeby,“ uvedla dříve ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.