Někteří ruští vojáci se podle ruských lidskoprávních organizací a právních zástupců odmítají vracet zpátky do bojů na Ukrajině. Často svou neochotu odůvodňují strachem ze smrti a nevyhovující kvalitou vybavení, které jim ruská armáda poskytuje. Britský server BBC přinesl rozhovor s jedním z těchto vojáků.

„Nechci se vrátit zabíjet a být zabit,“ říká muž, kterého server BBC nazývá pseudonymem Sergej. Začátkem dubna se vrátil z války zpátky do Ruska a nyní vyhledal právní pomoc, aby se do bojů nemusel vydat zpět. „Myslel jsem, že jsme ruská armáda, ta nejsuprovější na světě,“ uvedl s despektem.

Na místě ale zjistil, že mužům chybí i to nejzákladnější vybavení, například brýle pro noční vidění. „Byli jsme jako slepá koťata. Jsem z naší armády v šoku. Nestálo by to tolik nás vybavit. Proč se to nestalo?“

Sergej nastoupil do armády z branné povinnosti, po několika měsících ale podepsal smlouvu na dvouletou profesionální službu. Hned po začátcích bojů 24. února se prý jeho jednotka ocitla pod těžkou palbou, ve které bylo z celkem padesáti mužů 10 vojáků zabito a dalších 10 zraněno.

Sergej popsal hrůzy války, se kterými se setkal. Jednou například dle jeho slov museli zastavit konvoj, protože před nimi vybuchl most, na kterém právě byli ruští vojáci. Jindy zase uviděl hořící vozidlo se stále živými muži uvnitř, kterým ale nemohli pomoct. „Zasáhl ho granátomet nebo něco takového. Začalo hořet a uvnitř byli ruští vojáci. Objeli jsme ho a jeli dál, cestou jsme stříleli. Neohlížel jsem se,“ řekl.

Popsal i další znaky ruské nepřipravenosti, například že vojenské konvoje postupovaly bez doprovodu helikoptér. „Jako kdybychom jeli na přehlídku,“ dodal. „Spěchali jsme vpřed, spali jen krátce, bez zákopů, bez předchozího průzkumu. Nenechali jsme nikoho v týlu, takže když se někdo rozhodl přijít zezadu a zasáhnout nás odtamtud, neměli jsme se jak bránit. Myslím si, že spousta našich chlapů zemřela hlavně kvůli tomu. Kdybychom postupovali pomaleji a kontrolovaly miny na silnicích, mohli jsme mít mnohem méně ztrát,“ uvedl.

Když Sergej svým velitelům řekl, že se na Ukrajinu nevrátí, prý se mu to ani nesnažili rozmluvit. „Nebyl jsem zdaleka první,“ dodal. Ruský lidskoprávní aktivista Sergej Krivenko uvedl, že si není vědom toho, že by armáda proti někomu zahájila soudní řízení kvůli tomu, že se nechce vrátit na frontu.

Několik právníků a aktivistů pro BBC uvedlo, že pravidelně poskytují rady mužům, kteří se snaží vyhnout návratu na Ukrajinu.

Ačkoli se Sergej nechce vrátit do první linie, chce dokončit svou vojenskou službu v Rusku. Neexistuje ale žádná záruka, že nebude během doby služby poslán zpět na Ukrajinu. „Vidím, že válka pokračuje, nezmizí,“ řekl BBC. „Během měsíců povinné vojenské služby, které mi zbývají, se může stát cokoli – včetně toho nejhoršího.“