Nová evropská pravidla mají být odpovědí na aféru Dieselgate, kterou odstartovala automobilka Volkswagen obcházením emisních testů. Evropská komise si chce pohlídat, zda nedochází k překračování emisí. Nově bude moci od roku 2020 iniciovat stažení vozidel z trhu v jednotlivých členských státech v Evropské unii. Nová pravidla se budou týkat i vozidel, která se do provozu dostanou po roce 2020.

Novinkou má být, že se namátkové kontroly dotknou i vozidel, která už budou v provozu. V současné době se k měření emisí používá pouze laboratorní zkouška. Kvůli rozdílným hodnotám naměřených v laboratořích a následně v reálném provozu navrhla dříve Komise, aby se emise měřily pouze v podmínkách provozu. Do dvou let tak chce mít Evropská komise pravomoc kontrolovat úřady, které schvalují vozidla v jednotlivých státech EU.

Naftové motory se tak dostávají čím dál více pod dohled. Už v únoru musejí řidiči v některých německých městech počítat se zákazem vjezdu pro diesely. Ve Stuttgartu například soud konstatoval, že zákazy jízdy naftových aut jsem nejefektivnějším opatřením ke zlepšení čistoty ovzduší a je k nim možné přistoupit bez dalších legislativních změn. Naftových aut je přitom v Německu celkem na 15 milionů.

Opatření Evropské komise bude zahrnovat i vysokou pokutu pro toho, kdo překročí hodnoty emisí. Ta by měla dosáhnout až 30 tisíc eur na jeden automobil. Do vypuknutí skandálu Dieselgate však politici podporovali naftové technologie jako daleko úspornější variantu benzinových vozů. Německé automobilky pak do nedávna investovaly velké částky do vývoje dieselových motorů.

Plán Evropské komise nejvíce vadí evropským výrobcům aut. Ty jsou už v současné době v nevýhodě poté, co americký prezident Donald Trump zavedl cla ve výši 25 procent na ocel a 10 procent na hliník na dovoz z Evropské unie. Spojené státy jsou především důležitým zákazníkem evropských automobilek. V roce 2016 bylo z EU vyvezeno na 5,5 milionu osobních aut, z toho 1,17 do Spojených států.

Naftová auta tak budou nejspíše vytlačována elektromobily, kterých loni přibylo o 57 procent. Celkem jich jezdí po celém světě 3,1 milionu, nejvíce pak v Číně, kde se nachází 40 procent všech vozidel. Mezinárodní agentura pro energii počítá s tím, že do roku 2030 bude v provozu 125 milionů elektromobilů. Záležt pak dle agentury bude i na politicích. Pokud se zasadí o větší vývoj elektromobilů, může jejich počet vzrůst na 220 milionů.

Kritikem prosazování elektromobilů na trh je například generální ředitel autopůjčovny Sixt. „V elektromobily nevěřím, politicky je to hrubá chyba,“ řekl dříve Erich Sixt. Elektromobily přinesly i vysokou poptávku po materiálech jako jsou kobalt či lithium. Sixt pak poukazuje na to, že kobalt je pod kontrolou asijských společností.

Aféra Dieselgate vypukla před třemi lety. Agentura pro životní prostředí tehdy zveřejnila informaci, že německá automobilka Volkswagen obchází měření emisí. Koncern následně přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí.

Na zkušebním stanovišti se automobily řídily tak, jak byly předepsány, na silnici však vydávaly mnohem toxičtější oxid dusnatý, než bylo dovoleno. To umožnilo automobilům projít emisními limity v USA. Aféra se týkala také asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.