Nebývalý zmatek způsobila protichůdná vyjádření zástupců vládních stran během několika hodin. To způsobilo otřesy na pražské burze a dalo další vodu na mlýn opozici, která vládu kritizuje za proces přípravy mimořádného zdanění. A v příštím týdnu se zřejmě téma neočekávaných zisků dostane na plénum sněmovny. A kritika zaznívá i od Pirátů, kteří mimořádné zdanění už za letošní rok prosazují. Desítky miliard podle nich zůstanou v rukách „oligarchů“.

Opoziční hnutí ANO chce chaos kolem daně z neočekávaných zisků probrat na plénu Poslanecké sněmovny. Pokud v úterý neprojde mimořádný bod na jednání, chce svolat mimořádnou schůzi. Středeční zmatky připsal premiér Petr Fiala (ODS) špatné komunikaci. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předtím ještě část odpovědnosti shodil na novináře, kteří se ministrů příliš úporně ptají a ti pak tlaku podlehnou a sdělují své „individuální pozice“.

Špatná komunikace s sebou však přinesla následky a další vládu ještě čekají. Pražská burza má za sebou velmi divokou středu. Zmatečné výroky zástupců vládních stran včetně vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž způsobila během jediného dne investorům, akcionářům a firmám ztrátu, která přesáhla částku 30 miliard korun.

O zpětné zavedení windfall tax na rok 2022 poprvé mluvila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) už v úterý večer na twitteru. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve středu ráno potvrdil, že ve vládní koalici panuje shoda na zavedení zdanění mimořádných zisků retroaktivně i pro letošní rok. Po něm mluvil stejně i šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Koaliční Piráti, kteří se původně pochlubili právě prosazením zpětné platnosti daně, zřejmě s obratem ministra financí nejsou spokojení. „Na náklady války mají přispívat hlavně ti, kdo na ní vydělávají. Bohužel kvůli odložení solidárního příspěvku energetických firem a bank vzroste státní dluh o 60-80 miliard. Ty zůstanou oligarchům. Za to budou snazší daňové úniky, takže banky nakonec nic nepřispějou, což je chyba,“ uvedl na twitteru předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

Na náklady války mají přispívat hlavně ti, kdo na ní vydělávají. Bohužel kvůli odložení solidárního příspěvku energetických firem a bank vroste státní dluh o 60-80 miliard. Ty zůstanou oligarchům. Za to budou snazší daňové úniky, takže banky nakonec nic nepřispějou, což je chyba.

— Jakub Michálek (@JakubMichalek19) October 20, 2022

Podle šéfky poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové je zmatek v komunikaci zásadní pochybení, u kterého není jasné, zda šlo o záměr, nebo hloupost. Opozice však kritizuje i další aspekt diskutované daně a to proces jejího schvalování. Bývalá šéfka státní kasy kritizovala Stanjuru za to, že koalice chce zavedení daně přijmout formou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku. Podle Schillerové chce vláda zkrátit opozici možnost řádné debaty v řádném legislativním procesu a přijmout předlohu nestandardním způsobem, aniž by k tomu měla všechny podklady.

Otázka uvalení daně zpětně i na rok 2022 vyvolává debatu o tom, zda je takový krok ústavní, či z druhé strany naopak o tom, zda její uvalení až v příštím roce nepovede k její výrazně nižší efektivitě. Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Stále však řada ekonomů či zástupců byznysu mluví o tom, že je lepší v takovém provedení daň vůbec nezavádět či alespoň výrazně upravit parametry. Zavedení daně z neočekávaných zisků zhorší podle Hospodářské komory předvídatelnost daňového systému v Česku a firmy na to mohou reagovat přirážkou ve svých cenách. Komora proto žádá vládu, aby tuto daň vůbec nezaváděla, respektive alespoň snížila sazbu z plánovaných 60 procent na 30 procent.

„Daň z neočekávaných zisků zhorší z pohledu firem předvídatelnost daňového systému, protože může být neočekávaně uvalena na jakýkoli sektor pokaždé, když kterákoli vláda bude potřebovat dodatečný rozpočtový zdroj,“ uvedla komora, která kritizuje i možnou definici neočekávaného zisku.

Ministerstvo financí chce daň uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.