Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce. I přes stále vysokou inflaci na ně působí pozitivně faktory jako letošní dobrá úroda či oproti jaru menší omezení pro přeshraniční dovoz, shodují se analytici oslovení deníkem Echo24. Podle Agrární komory zůstává vysoká spotřební cena například u hovězího či vepřového masa.

Zatímco v létě docházelo k výraznému zdražování zboží v obchodech, s podzimem se situace začíná stabilizovat. „Potraviny budou ve svém růstu zpomalovat, ale nemusí se to dostavit hned, takže je možné, že budou lidé nějakou dobu v obchodech pozorovat zvýšené ceny,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Běžní spotřebitelé podle něj stabilizaci cen pocítí zřejmě až v příštím roce.

Podle analytika BH Securities Štěpána Křečka skončil největší nárůst potravin jako celku v září. „Ceny potravin přestávají růst ve svém souhrnu s tím, že ale pořád existují konkrétní potraviny, kde dochází k nárůstům, to především u ovoce,“ řekl deníku Echo24. Růst cen je dán i celkovou inflací, která se drží nad třemi procenty, podle Kovandy se však do konce roku výrazně sníží a potraviny tak v příštím roce už znatelně neporostou. „Myslím si, že lidé si oddechnou v tom smyslu, že když budou obecně ekonomické podmínky náročné kvůli krizi, potraviny zdražovat nebudou,“ řekl deníku Echo24.

Ke stabilizaci růstu cen by tak měla podle analytiků přispět letošní dobrá úroda či očekávání menších problémů pro zahraniční dovoz v průběhu druhé koronavirové vlny. První vlna zdražovala výrazně například ovoce kvůli potížím s dovozem, problémem je také stále oslabení koruny. Neočekává se také markantní navýšení spotřební daně, které letos zdražilo například tvrdý alkohol, což by se mělo také projevit v menším cenovém nárůstu potravin a nápojů, dodal Lukáš Kovanda.

Ačkoliv sklizeň úrody zemědělcům komplikovalo počasí a kvalita potravin tak v některých případech utrpěla, cena zemědělských produktů by neměla stoupat, řekl deníku Echo24 předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. I podle Agrární komory jsou zemědělské produkty prodávány za výrazně nízké ceny. „Problémy s levnými cenami pod výrobními náklady pociťují především producenti brambor, ovoce, zeleniny, vepřového, drůbežího a hovězího masa, vajec a mléka,“ uvedla pro deník Echo24 tajemnice komory Gabriela Dlouhá.

Podle analytiků se však obecně zlevnění zemědělské produkce ve spotřebitelských cenách projevuje pomaleji než zdražení. Podle Kovandy někteří prodejci využívají toho, že jsou lidé na vyšší ceny zvyklí a navyšují marže. „Když základní ceny zemědělských produktů klesají, trvá to velmi dlouho, než se to promítne do koncových cen,“ řekl deníku Echo24 Štěpán Křeček.

Podle předsedy představenstva Asociace českého tradičního obchodu (AČTA) Pavla Březiny však ceny v obchodech často odráží ceny potravinářů, kteří zemědělské produkty zpracovávají. „Pokud se někde zvyšovaly marže, tak jedině z toho důvodu, že je obrovské množství peněz, které se dává do ochranných prostředků, dezinfekce a podobně,“ řekl deníku Echo24. „Když jsme to počítali za celý Svaz obchodu a cestovního ruchu a AČTO na jaře, tak nám vyšlo, že to bylo přes dvě miliardy, to se musí někde projevit,“ dodal.