V Česku rostou obavy z dalšího lockdownu, který by měl dalekosáhlé dopady do podnikání a životů lidí v zemi. Projevuje se to například v chování organizátorů společenských akcí, ale i jejich sponzorů či návštěvníků. Nejistotu přináší i pohled do zahraničí, v některých zemích přichází opětovné zpřísňování i uvažování o dalším uzavírání ekonomiky či snižování důvěry v její podzimní výkon. Další lockdown plně nevylučuje například ani značně proočkovaný Izrael nebo sousední Německo.

Zatímco v Česku zůstává situace stabilizovaná a počty nakažených či hospitalizací se drží na nízkých číslech, některé země začínají už nyní kvůli zvyšujícím se číslům opět sahat k tvrdším opatřením, uvažuje nad nimi například i Izrael, který patří k zemím s vysokým počtem naočkované populace.

I přes stabilizovanou situaci se tak nevyhýbají obavy z dalšího uzavření ekonomiky ani Česku. Podle organizátorů akcí či zástupců komunikačních agentur se obavy projevují už nyní v přípravách na podzim, ustupování sponzorů či v samotném chování zákazníků, kteří se zdráhají kupovat vstupenky na delší dobu dopředu. „Od našich členských agentur víme, že pořadatelé akcí, promotéři i samotné značky žijí ve strachu z podzimního lockdownu. Kromě přípravy eventů v běžném modelu se automaticky připravují na restrikce a to, že pořádání hromadných akcí nebude možné,“ uvedl ředitel Asociace komunikačních agentur Marek Hlavica.

Podle asociace se v minulém roce propadl objem financí v oblasti kulturních, společenských či sportovních akcí o 90 % oproti roku před pandemií, letos je zhruba na čtvrtině. Například některé tradiční hudební festivaly se tak už nyní potýkají s odlivem tradičních sponzorů.

Obavy z ekonomických dopadů možného návratu tvrdších restrikcí se projevují i v sousedním Německu. Z průzkumu německého institutu ZEW vyplynulo, že se důvěra investorů v německou ekonomiku v srpnu už třetí měsíc za sebou zhoršuje. Panují obavy, že rostoucí počet případů nákazy koronavirem by mohl podkopat hospodářské oživení. Mezitím už německá kancléřka Angela Merkelová ohlásila zpřísnění pravidel prokazování bezinfekčnosti. Nejpozději od 23. srpna nebude možné navštívit celou řadu služeb a provozů v interiérech bez průkazu, pokud v daném regionu bude za sedm dní více než 35 nových případů infekce na 100 000 obyvatel. I při ubytování pak bude test vyžadován při příjezdu a poté dvakrát týdně.

Případy zejména rychleji se šířící mutace delta pak vedou ke zpřísňování i v Izraeli. Od neděle začala platit povinnost nošení roušek venku v místech, kde je více než sto lidí, a povinnost prokazovat se takzvaným zeleným pasem (dokládajícím plné očkování, zotavení z nemoci covid-19 či negativní test starý maximálně 72 hodin) nově platí i pro posilovny, restaurace či kavárny. Předtím bylo nutné se tímto dokladem prokazovat jen na akcích se sto a více lidmi. Další zpřísnění přitom izraelská vláda zvažuje a ve hře může být při větším nárůstu hospitalizací i další lockdown, ačkoliv ho ministr zdravotnictví Nican Horovic zatím vyloučil, uvedl server The Times of Israel.

Dohady o zpřísnění opatření se vedou také v některých místech USA, kde dochází k nárůstu nových případů i hospitalizací. Texas, který je jedním z epicenter nynější vlny epidemie v USA, žádá nemocnice, aby prováděly jen nezbytné operace a povolal na pomoc zdravotníky z okolních států. Georgia varuje před přetížením tamních nemocnic a Arkansas ohlásil dosud nejvyšší počet hospitalizovaných od propuknutí pandemie. Ve všech státech drtivá většina lidí s těžkým průběhem covidu není naočkována.

K tvrdému lockdownu se pak už uchýlil například francouzský zámořský departement Martinik, který také zažívá prudký nárůst případů nákazy. Jeho správa doporučila turistům, aby raději karibský ostrov opustili. Území, který je součástí Antil, vstupuje do další fáze karantény, zavřou se veřejné pláže, hotely, sezónní ubytovací zařízení, kulturní a společenská zařízení i většina obchodů. Nová omezení začala platit od úterý na tři týdny, uvedl prefekt Martiniku Stanislas Cazelles. Všichni, kdo na Martiniku zůstanou, mají pokud možno pracovat z domova a vycházet jen v omezené míře. Povolený rádius pro pobyt venku je jeden kilometr od domova, pro delší cesty je nezbytné písemné potvrzení s udáním důvodu cesty.

Vláda v Česku se nyní snaží zejména proočkovat co největší část populace, k čemuž má lidi přinutit například i konec proplácení testů ze strany zdravotních pojišťoven, které mohou být stále podmínkou pro návštěvu akcí či využívání služeb. K podobnému kroku se chystá po létě i Německo. V Česku od začátku vakcinace aplikovali zdravotníci zatím přes 10 milionů dávek vakcíny. Ukončené očkování má v Česku více než pět milionů lidí, tedy necelá polovina všech obyvatel.