V přímém přenosu právě sledujeme tvrdou lekci, jak moc se nevyplácí populisticky líbivé politické zásahy do trhu. Jak ten trh nakonec nemilosrdně potrestá ty, kdo se do toho pustili. Velkou lekci pro Evropu sehrál maďarský premiér Viktor Orbán. V obavách ze zdražování, které už se v té chvíli rozlévalo Evropou, zastropoval už loni v listopadu ceny potravin, pohonných hmot, elektřiny a plynu. Nechme teď stranou energie, které jsou složitější příběh a vrátíme se k němu později.

Před dubnovými volbami poslal ještě všem seniorům jednorázový příspěvek 80 tisíc forintů (asi 5500 korun) a třináctý důchod. Že vám to někoho připomíná? Jistě. Andrej Babiš svůj velký vzor také okamžitě pochválil a volal po následování. Kudy chodil, tudy srovnával sociálního Viktora Orbána s asociální vládou Petra Fialy a volal po následování. „Vláda musí okamžitě zastropovat cenu benzinu a nafty na 35 korun za litr a snížit prodejcům DPH,“ hlásal na Twitteru. K nulové DPH u potravin sáhli od února pro změnu Poláci. U nafty a benzinu ji snížili z 23 na 8 procent.

Potraviny v Maďarsku navzdory zastropování zdražují nejvíc v celé Evropské unii: o 47 procent ve srovnání s předchozím rokem. Každý měsíc se to zdražování zvětšuje. Ještě loni v lednu stoupaly ceny potravin jen o 7 procent. To vše navzdory zastropování. Jak je to možné. Orbán fixoval ceny jen základních potravin. Agropodnikatelé to vyřešili po svém. Zdražili vše, co zastropované nebylo. Výsledkem je meziroční zdražení potravin o zmíněných 47 procent.

V Polsku zdražují navzdory snížení DPH potraviny v listopadu meziročně o 22,8 procenta. I to je jeden z nejvyšších růstů cen jídla v Evropě. Jen o málo nižší než našich 25 procent. Česká vláda přitom do cen ani DPH nijak nezasahovala. V Polsku se ukazuje staré známé pravidlo ze zemí, kde se již předtím DPH měnilo. Když jde sazba dolů, ceny neklesnou. Když se naopak daň zvýší, ceny stoupnout. Proto nedávalo smysl do cen nijak zasahovat. Výsledkem je, že vláda má větší deficit, agrokomplex vyšší zisky a Poláci dražší jídlo.

Benzin, nafta a potraviny jsou velmi konkurenční, neregulované trhy. A každý zásah do nich přináší přirozeně nedostatek a drahotu. To je ověřeno desítkami let socialistických experimentů po celém světě.

Elektřina je úplně jiný příběh. Ta už v Evropě žádným svobodným trhem není. Je to podivná branže svázaná spoustou regulací, umělým politickým zdražováním, jako je taxonomie nebo emisní povolenky. Uměle politicky vyvolaným nedostatkem zdrojů, když se tlačí na odchod od fosilních paliv ve chvíli, kdy je není čím nahradit. Vysoké ceny jsou tady výsledkem toho politicky uměle vyvolaného nedostatku. Tady mají cenové stropy hluboký smysl, protože fakticky brzdí dopady politicky uměle vyvolaného nedostatku na lidi a firmy.

Trh s plynem svobodný je. Ve chvíli, kdy je ale nutné stropy zasáhnout do elektřiny, nemůžou se ceny plynu nechat vystoupat moc nad ni. Pak by přirozeně všichni vypli plynové kotle, nastartovali elektrické přímotopy a posunuli zemi blíž k přetížení sítě a blackoutu. Jsou to jediné branže, kam dnes správně nastavené stropy patří. Do chvíle, než politicky uměle vyvolaný nedostatek skončí.

Politické zásahy jinde ale nesou zásah, jaký teď způsobil Maďarům Viktor Orbán. Inflace je tam s 22,5 procenta už vyšší než našich 18,9 procenta. Poláci se 17,4 procenta nás rychle dohánějí.

Maďarsko je hezká laboratoř, která nám ukazuje, jak by to vypadalo, kdyby tady ještě dnes vládl Andrej Babiš, razící stejnou ekonomickou politiku jako Viktor Orbán. K tomu je ještě potřeba dodat, že forint ztratil za rok třetinu své hodnoty.