Ukrajinská protiofenziva má přijít „velmi brzy“. Rusové dál útočí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruské síly zaútočily na severní i jižní úseky fronty na východě Donbasu a pokračují v ofenzivě přesto, že podle Kyjeva měl ruský útok u Bachmutu slábnout, píše agentura Reuters. Ukrajinské vojenské zprávy popisovaly těžké boje v severním sektoru od Lymanu přes Kupjansk až po Ruskem okupované město Doněck. Obě tyto části byly hlavními ruskými cíli během zimní ofenzivy s cílem plně se zmocnit ukrajinského průmyslového regionu Donbas. Ruská ofenziva zatím přinesla pouze mizivé zisky a během nejkrvavějších bojů zahynuly na obou stranách tisíce vojáků, píše agentura Reuters. Hlavní otázkou je, jak dlouho bude ještě Rusko schopné udržet rozsáhlou ofenzivu a kdy Ukrajina přijde s vlastním protiútokem.
Frontové linie na Ukrajině se od listopadu navzdory intenzivním bojům téměř nepohnuly. Ukrajina získala zpět rozsáhlá území v druhé polovině roku 2022, ale od té doby se drží převážně v defenzivě, zatímco Rusko útočí pomocí statisíců čerstvě povolaných záložníků a žoldáků, kteří byli verbovaní i ve věznicích.
S tím, jak se zima mění v jaro, je hlavní otázkou na Ukrajině, jak dlouho ještě Rusko dokáže udržet svou velkou ofenzívu a kdy nebo zda vůbec dokáže Ukrajina zvrátit její dynamiku pomocí protiútoku, který se nyní plánuje. Ve čtvrtek velitel ukrajinských pozemních sil uvedl, že ruský útok na Bachmut ztrácí na síle a Kyjev by mohl „velmi brzy“ přejít do ofenzivy, upozorňuje Reuters.
K tomu se také vyjádřil bývalý generál a český prezident Petr Pavel, který prohlásil, že Ukrajina bude mít jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Pokud se nezdaří, bude nesmírně obtížné získat finance na další, řekl Pavel v rozhovoru pro polský server Rzeczpospolita. Vyjádřil v něm také přesvědčení, že zájem Spojených států o Ukrajinu a výše jejich pomoci může v příštím roce klesnout. A až poklesne americký zájem, stane se tak podle něj i u mnoha evropských zemí.
Rozsáhlou protiofenzivu, která by Ukrajině umožnila znovudobýt území obsazené Ruskem, by měl Kyjev podle Pavla zahájit během několika měsíců. Je k tomu příležitost. „Po příští zimě bude nesmírně obtížné udržet současnou úroveň pomoci,“ je přesvědčen. Únava z války, která pokračuje třináctým měsícem, nespočívá podle něj jen ve vyčerpání lidských zdrojů a techniky či zničení infrastruktury na Ukrajině, ale také v únavě zemí, které pomoc poskytují. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.
Ukrajinské síly se snaží zabránit ruským okupantům v postupu podél více než 300 kilometrů dlouhé fronty od Kupjanska na severu až pod Vuhledar na jihu Donbasu. „Celý včerejší den se nepřítel pokoušel útočit ve směru na Avdijivku,“ uvedl mluvčí ukrajinského jižního velitelství Oleksij Dmytrashkyvskyj. „Ostřelování Avdijivky neustává – dělostřelectvo, rakety, minomety. Je smutné vidět, jak tam přežívají lidé, kteří nechtějí odejít, většinou jsou to starší lidé,“ doplnil mluvčí.
Podle mluvčího východního velení Serhije Čerevatiji se Ruská federace soustředí především na úsek mezi Kupjanskem a Lymanem. Rusové posilují své jednotky po těžkých ztrátách a ukrajinští bojovníci se v samotném Bachmutu zakopali a opevnili. To je podle některých západních vojenských expertů riskantní strategie, jelikož je potřeba šetřit síly na případný protiútok.
Kromě toho v okolí Bachmutu přežívá v hrozných podmínkách kolem 10 000 ukrajinských civilistů, především starších lidí. „Pro civilisty, kteří tam uvízli, platí, že žijí v neuvěřitelně zoufalých podmínkách. Celé dny tráví v intenzivním ostřelování v podzemních krytech,“ řekl Čerevatij pro agenturu Reuters. „Jsou to lidé dotlačení na samotnou hranici lidství, své existence, přežití a odolnosti,“ dodal.