Vládní koalice téměř každý den překvapuje výroky týkajícími se mimořádných daní. Poté, co jsme se od ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dozvěděli, že windfall tax má platit i v příštím roce, kdy stát drtivou většinu výnosů opět získá z odvodů ČEZ, vyjádřili se o víkendu i vládní Starostové. A to s poměrně zarážejícím výrokem o „sociálně spravedlivém“ odvádění neočekávaných zisků, které by jinak zůstaly minoritním akcionářům. Proti dalšímu pokračování mimořádné daně promlouvají i vládní ekonomičtí poradci, kteří nerozumí tomu, co chce stát v době, kdy nebude mít žádné mimořádné výdaje, kompenzovat.

„Když má někdo neočekávané zisky, tak je přeci sociálně spravedlivé, aby je odvedl. A ČEZ měl neočekávané zisky a je dobře, že je odvedl. Kdybychom mu je nechali, tak by šly i minoritním akcionářům. Oni ale vydělali a to, co bylo výrazně nad průměr, bylo zdaněno. A to já považuju za spravedlivé,“ uvedl Ondřej Lochman (STAN), poslanec hospodářského výboru sněmovny v debatě na CNN Prima News.

To, že má windfall tax platit i v příštím roce, obhajuje tím, že ti, kdo si sjednali tříleté fixace na elektřinu, platí pořád vysoké ceny. „A proto je přeci správné, aby ty energetické, ale i petrolejářské firmy tuto daň odvedly. Jsem nešťastný z toho, že banky neodvedly to, co měly. Já jsem původně chtěl, aby windfall tax platila zpětně (tedy, aby se odváděla už ze zisků z roku 2022, pozn. red.), ale na tom nebyla dohoda. Banky by z toho pak neutekly. V mnoha okolních státech sektorová daň na banky existuje a stává se, že ta dcera, tedy banka, odvede zisky své mateřské společnosti do země, kde je sektorová daň zavedena, a peníze tak od nás odcházejí. Myslím, že tímto řešením bychom mohli mít další peníze na školství,“ tvrdil Lochman.

Stejně tak zvláštní rétoriku zvolil místopředseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel, a to na otázku, zda je správné, že windfall tax má platit i v roce 2025, přestože žádné mimořádné výdaje stát nemá. „Pro mě to je v oblasti, že windfall tax bude v příštím roce naposled. To znamená, že to vnímám jako takové opatření spíše pro jistotu, protože ceny energií už jsou normální, jako byly před krizí. Takže to vnímám jako takové preventivní opatření pro ten poslední rok a pak už windfall tax asi nebudeme potřebovat,“ řekl Havel.

Slova o tom, že mimořádnou daň necháme jen tak „pro jistotu“, nechtěně potvrzují to, co vláda nechce přiznat. Tedy že kromě jiného je windfall tax v příštím roce, tedy ve volebním roce, jen příjmem do rozpočtu, kterého se vláda nechce vzdát. Jde o 25 miliard korun. Tento příjem je však neobhajitelný, protože žádné mimořádné výdaje nejsou. Respektive nebyly, dokud ministerstvo financí ve svém stanovisku a „analýze expertů“ nezačalo do mimořádných výdajů započítávat zcela nové položky a tvrdit, že na konci letošního roku na mimořádných výdajích bude stále chybět 35 miliard korun.

Na začátku července vystoupil ministr financí s tím, že pro trvání windfall tax v příštím roce není důvod. „Podle mě by měly být mimořádné příjmy z windfall tax a odvody z nadměrných příjmů výrobců elektřiny více méně vyrovnané s výdaji státu na pomoc domácnostem i firmám s vysokými cenami energií. Pokud to tak bude, není důvod, aby windfall tax trvala celé tři roky,“ řekl tehdy Stanjura.

Po těchto svých veřejných slibech, že daň, která postihuje prakticky jen ČEZ, v letošním roce skončí, Stanjura náhle bez vysvětlení otočil. Přišel s mimořádnými výdaji na energetickou krizi o desítky miliard vyššími, a začal tvrdit, že ani letos nebudou pokryty. A také začalo ministerstvo financí tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ prý nemůže vůbec být zahrnuta mezi mimořádné příjmy a odkazuje se na mezinárodní metodiku Eurostatu. K tomu se vyjádřil i předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který v roce 2022 zavedení mimořádné daně prosazoval. I podle něj se má mimořádná dividenda k příjmům započíst, a je tak logické, že příjmy a výdaje se na konci roku vyrovnají. Více píšeme tady.

„Budeme se mít normálně, žádné mimořádné výdaje už nejsou“

Proti dalšímu trvání mimořádné daně jsou i někteří vládní ekonomičtí poradci z Národní ekonomické rady vlády. Podle ekonoma Dominika Stroukala počítá rozpočet z hlediska makroekonomiky s údaji, které vůbec nebudou mimořádné. „Budeme se mít normálně. Porostou reálné mzdy, poroste ekonomika, neporoste nezaměstnanost. A v té normální ekonomické situaci pořád zůstávají daně z mimořádných zisků. To nedává smysl,“ uvedl.

Stejně tak už v roce 2022, tedy když se konstrukt windfall tax vymýšlel, proti ní vystupoval další člen NERV Aleš Rod. „Za sebe jasně říkám: nic jako „neočekávaný“ či „mimořádný“ zisk nemá v běžném ekonomickém slovníku místo, stejně jako princip, že bychom měli nějaký nadměrný zisk „dodaňovat“, protože si jej daný podnikatel údajně „nezasloužil“. Určování hranice, jaký zisk je ještě v pořádku a jaký už je příliš, jde zcela proti mému ideovému i ekonomickému smýšlení, stejně jako symetrická debata o ztrátách,“ vyjadřoval se tehdy.

Dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek nazval pokračování windfall tax „čistou zlodějinou“. „Příjmy (státního rozpočtu na příští rok, pozn. red.) jsou plánovány vyšší o 146 miliard, takže deficit nám na papíře vychází kosmeticky nižší o 22 miliard. Jsou v nich ale započítány příjmy z windfall tax, což je v roce 2025 čistá zlodějina,“ vyjádřil se o víkendu.

Stejně tak zkritizoval i to, že ministerstvo financí najednou přišlo se zcela jinou výší mimořádných výdajů a s tím, že do mimořádných příjmů nelze započítat mimořádnou dividendu ČEZ. „Mimořádná dividenda se jmenuje mimořádná proto, že vlastně mimořádná není. Jo, to dává smysl. Ještě v březnu jste počítali mimořádné výdaje 80 až 85 miliard. Teď je to 130 miliard? Změnou metodiky lze změnit každý výsledek,“ kritizoval nová čísla, která resort předvedl, Kalousek.