Zajistit jeden nový byt každou hodinu. To je aktuální cíl strategie, kterou loni schválilo pražské zastupitelstvo, aby hlavní město dokázalo do budoucna zajistit dostatek bydlení pro stále se zvyšující počet svých obyvatel. Nová výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pomocí přehledných grafů a čísel seznamuje s kontextem bytové krize, kterou pociťuje stále víc Pražanů.

Restart obecních bytů

„Velmi znepokojivý je zejména strmý růst cen na pražském rezidenčním trhu v posledních pěti letech, v jehož důsledku se finanční dostupnost bydlení v Praze stala jednou z nejnižších v Evropě. Tato situace nepříznivě ovlivňuje nejenom životní standard a perspektivy domácností, ale potenciálně i konkurenceschopnost a sociální stabilitu celého města,“ píše se úvodem ve Strategii rozvoje bydlení zpracované Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), která poskytuje nejen detailní vhled do aktuální bytové situace v hlavním městě, ale předkládá i potřebné kroky k jejímu postupnému řešení.

Právě z množství pečlivě zpracovaných dat této strategie čerpá poutavá expozice v pražském CAMPu, instituci, kterou před pěti lety zřídil IPR primárně k informování občanů o plánech měnících podobu hlavního města. Role CAMPu je však mnohem větší, dnes platí za nejdůležitější prostor pro diskuse na aktuální témata spojená s architekturou a územním plánováním. Velké stavební projekty zachycuje také on-line mapová aplikace Praha zítra?, shromažďující jednotlivé záměry zamýšlené pro konkrétní místa na území hlavního města, takže můžete snadno zjistit, s čím se počítá konkrétně třeba ve vaší ulici. Aplikace aktuálně zahrnuje přes sedm set stavebních projektů, přičemž více než polovina z nich se týká bydlení.

V Praze dlouhodobě dominuje bytová výstavba v rukách developerů, konkrétně jde o osmdesát procent nových bytů. Údaj sám o sobě naznačuje velmi malý podíl veřejné (obecní) výstavby, kterou zajišťuje město nebo jiné veřejné instituce pro poskytování dostupnějšího nájemního bydlení pro chudší skupiny obyvatel nebo potřebné profese. Ještě v devadesátých a nultých letech se přitom dařilo stavět ročně kolem pěti set nových městských bytů, v uplynulé dekádě se však jejich zajišťování skoro úplně zastavilo. Celkový počet městských bytů je dnes i v důsledku jejich privatizace velmi nízký – představuje pouhou desetinu bytového fondu. Pro srovnání například Vídeň, která v otázce dostupnosti bydlení platí za evropský vzor, vlastní nebo kontroluje polovinu všech bytů. Praha si tento svůj deficit uvědomuje, a proto roku 2020 založila po příkladu evropských metropolí Pražskou developerskou společnost ve snaze znovu nastartovat městskou bytovou výstavbu. Aktuálně se plánuje výstavba městského nájemního bydlení v různých částech města, přičemž už byla zveřejněna podoba bytových domů na Smíchově i ve Vršovicích na základě architektonických soutěží.

Za kolik?

Co přitahuje nejvíc zvědavosti návštěvníků výstavy, je vývoj cen bydlení. Průměrná prodejní cena jednoho metru čtverečního pražského bytu se dostala na bezmála 155 tisíc korun – ještě v roce 2016 to přitom bylo méně než 60 tisíc. A stejně špatně jsou na tom i nájmy, za posledních dvanáct let stouply o neuvěřitelných dvě stě šedesát procent na průměrných tři sta šedesát korun za metr čtvereční. Z hlediska dostupnosti bydlení je na tom v porovnání s evropskými zeměmi tristně celá republika. Čech si na koupi sedmdesátimetrového bytu musí připravit třináct průměrných hrubých ročních platů, Němcům jich stačí sedm, Belgičanům dokonce pouze pět.

Výstava s poutavou velkoplošnou projekcí a informačně nabitým doprovodným katalogem se nesnaží o předkládání jednoznačných a rychlých receptů, jak krizi zažehnat – spíš ukazuje, že žádné takové ani neexistují a jediným východiskem je efektivní bytová politika, kolem které město až příliš dlouho jen rezignovaně přešlapovalo.