Už podvaadvacáté se u našich východních sousedů udělovala ocenění za nejlepší stavby posledních let. Výběr oceněných realizací slouží jako dobrá sonda do stavu tamního architektonického prostředí.

Procento

Před hodnocením výsledků jakékoli soutěžní přehlídky týkající se architektury je potřeba si uvědomit jednu (neradostnou) věc. A sice tu, že hodnocené realizace reprezentují jen velmi, velmi malý vzorek celkové stavební produkce dané země. V Česku se množství projektů, které zpracovávali architekti a architektky, pohybuje kolem pouhých pěti procent celkové stavební produkce. U Slovenska konkrétní číslo neznáme, můžeme se ale domnívat, že bude podobné, nebo ještě nižší. Navíc pouhý fakt, že návrh vznikl pod rukama člověka s příslušným vzděláním, ještě samozřejmě nezaručuje jeho kvalitu. Z oněch pěti procent se do podobných soutěží probojuje opět jen zlomek děl – ta ale mají v konečném důsledku největší dopad na celkové uvažování o tom, co je vlastně dobrá architektura a jaká jsou její aktuální témata.

CE ZA AR, zkratka pro Cenu za architekturu, v posledních letech rámuje jednotlivé ročníky jedním hlavním tématem, které chce Slovenská komora architektů coby organizátor tohoto ocenění komunikovat. Předchozí dva ročníky řešily primárně ekologicky šetrnou architekturu, letos organizátoři zvolili poměrně kostrbaté heslo Společně v architektuře. Jeho sdělení je však prosté – naše fyzické prostředí, ve kterém se dennodenně pohybujeme, má na nás velký vliv, ať už chceme, nebo ne. Proto bychom k jeho podobě neměli být lhostejní. Navíc nejde jen o to, jak vypadá na první pohled, ale jak slouží našim nejrůznějším potřebám nejen dnes, ale i s ohledem na budoucnost.

Stavby soutěží v typologických kategoriích: rodinné domy, bytové domy, občanské a průmyslové budovy, interiér, exteriér, fenomén architektury. Uděluje se cena Patron architektury a Cena veřejnosti. O vítězných projektech rozhoduje, jak tvrdí organizátoři, mezinárodní porota – ve skutečnosti jde o ryze česko-slovenskou porotu, což tamní scénu ochuzuje o objektivnější kritické hodnocení a cenné impulzy.

Aby měla porota možnost se s přihlášenými stavbami detailně seznámit, vyrazila na dlouhou cestu po slovenských městech a obcích. „Upřímně nás překvapila úroveň řemeslného a technického provedení i detailů hned několika staveb. Myslím, že obecně je slovenská architektura na velmi dobré úrovni,“ sděluje své dojmy porotkyně, krajinářská architektka Lucie Vogelová. Díky osobnímu kontaktu si porota také mohla uvědomit přednosti některých projektů, které na fotografiích a výkresech zůstávají skryté. Příkladem je zejména vítězný projekt mezi exteriéry, bratislavský Park Suchá Vydrica, který přináší zklidňující a stmelující místo do jinak neutěšeného městského prostředí podél rušné silnice a benzinky. To se nakonec porota rozhodla ocenit i navzdory ne zcela dokonalému ztvárnění parku. Sociální aspekt architektury může snadno převážit nad pouhými estetickými kritérii.

Přestože se v rámci přehlídky CE ZA AR nevyhlašuje jedna hlavní cena, jednoznačným vítězem letoška se stala rekonstrukce a dostavba areálu Slovenské národní galerie v Bratislavě (psali jsme o ní v č. 50/2022). Šlo ostatně o největší architektonickou událost u našich sousedů za dlouhou dobu. Rozsáhlý a komplikovaný projekt se rodil v bolestech dlouhých dvacet let, což vyžadovalo mimořádnou trpělivost jak zadavatelů, tak i architektů ze studia BKPŠ. Projekt dostal speciální cenu Fenomén architektury, Slovenská národní galerie se stala Patronem architektury za příkladný postup. „Ocenění představenstva Slovenské komory architektů je projevem vděčnosti a uznání desítkám pracovníků galerie, kteří pochopili, že kultura společnosti se odráží i v jejím vztahu k architektonickému dědictví,“ stojí v odůvodnění. „Jejich odvaha a profesionalita slouží jako vzor dobré praxe pro ostatní veřejné a státní instituce na Slovensku.“