Už nyní máme v Česku jedno z nejvyšších zdanění práce vůbec a z pojistného na sociální zabezpečení má stát výrazně nadprůměrné příjmy. Přesto se vláda nijak nebrání tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily ještě více. Argument zní, že živnostníci by si měli zajistit „důstojnější“ podmínky v důchodu. Realitou je však to, že stát by si tím jen snadno a rychle přihrál vyšší příjem do rozpočtu. Bez propracované důchodové reformy tím navíc pouze způsobí situaci, že za pár let bude muset na důchodech vyplácet o to víc.

Vládní koalice si pohrává s myšlenkou zvýšit minimální odvody pro OSVČ tak, jak to navrhují někteří premiérovi poradci a také členové Národní ekonomické rady vlády. Reálné je tak zvýšení minimálního vyměřovací základu u sociálního pojištění ze stávajících 25 procent průměrné mzdy na 40 procent. To by při stávající průměrné mzdě znamenalo zvýšení minimálního sociálního pojištění na 4709 korun, což by musely platit všechny OSVČ bez ohledu na zisk. Pro letošek platí pro sociální pojištění u hlavní činnosti 2944 korun, u vedlejší pak 1178 korun.

Nebo by se také mohl zvýšit vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění, který se nyní počítá jako 50 procent zisku. Nově by mohl činit až 70 procent.

Vláda zatím stále mlží a slibuje představit přesné rozhodnutí nejen u zvýšení odvodů pro živnostníky, ale i u jiných opatření, od nichž si slibuje snížení obrovského strukturálního, tedy trvalého, na stavu ekonomiky nezávislého, deficitu, který činí přes 220 miliard. A cílem je snížit ho alespoň o 70 miliard korun. Ale jak občanskodemokratický premiér Petr Fiala, tak jeho ministr financí Zbyněk Stanjura naznačují, že nějaké vyrovnání odvodů zaměstnanců a OSVČ zřejmě přijde.

„Tak nějaké přiblížení ve hře je, ale musíme říct, že každá skupina těchto daňových poplatníků má jiné podmínky, je mnohem větší ochrana zaměstnanců. Mnohem větší jistoty, mnohem větší benefity, a to osoby samostatně výdělečně činné nemají, takže tohle musíme zohledňovat a nemůžeme tam klást rovnítko, takže ano o některých parametrech se bavíme, zejména s ohledem na to, že dneska vidíme, že vlastně první generace živnostníků odchází do důchodu. A ty důchody jsou poměrně nízké. Bylo to tím, že vlastně oni měli možnost výběru. Mohli platit buď minimální důchodové pojištění nebo zvýšené, mnozí z nich zvolili tu minimální sazbu, ale pak tomu odpovídají poměrně nízké důchody, takže debatujeme, jestli ta minimální povinná částka důchodového pojištění nemá být vyšší než doposud, ale určitě to nebude tolik jako u zaměstnanců právě proto, že každý ten druh ekonomické činnosti je úplně jiný,“ pronesl ministr Stanjura v České televizi.

Jak vyplývá z materiálů ministerstva financí, příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení každý rok tvoří stále větší příjem státního rozpočtu. Pro loňský rok platilo, že rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením výdělků převážně v soukromém sektoru vedla k meziročně vyššímu inkasu pojistného o 7 procent, tedy zhruba o 42 miliard korun.

Sledovat lze také poslední srovnání OECD, které se věnuje zdanění práce v jednotlivých státech. Z něj vyplývá, že Češi v roce 2021 odváděli státu 40 procent ze své mzdy a umístili se tak mezi sledovanými zeměmi na čtrnáctém místě. Průměr zdanění práce v rámci OECD je přitom 34,6 procenta. To, že má u nás stát z pojistného na sociální zabezpečení podstatně vyšší příjmy, zpráva OECD již tradičně každoročně zmiňuje.

A jak argumentuje hlavní ekonom společnosti Natland působící také na vysokoškolském CEVRO Institutu Petr Bartoň, je dobré uvědomit si, že stát vybírá na sociálním pojištění 49 procent ze všech daní.

„Polovinu všech daní odvedeme touto skrytou daní. OSVČ mají proti zaměstnancům nižší povinné minimum. Za to dostanou o to nižší důchod. A vláda se bojí, že nyní nevědí, jak nedůstojně málo to bude. Chce je tak přinutit, aby vyšším minimem dosáhly vyšších důchodů. Stát na tom vydělá, protože odvody přijdou teď. Ale za dvacet let bude muset vyplácet o to vyšší důchody,“ řekl deníku Echo24 Bartoň.

Podle něj snahy státu donutit živnostníky odvádět vyšší minimální zálohy nejsou o spravedlnosti, ale o tom, že vláda chce vybrat peníze, aby nemusela šetřit. „To ale zakonzervuje covidové rozdávání navždy. Žijeme v době obřích nejistot, proti nimž je mnohem víc pojištěn zaměstnanec než OSVČ. Za to teď odvádí trochu víc než riziko nesoucí OSVČ,“ dodává Bartoň.

Jak jsme již psali zde, potenciální navýšení odvodů tvrdě kritizuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků, jejíž zástupci mluví o „znechucení“ současných živnostníků, přechodech do šedé zóny či důsledkům na pokles jejich počtu. Navrhované změny by podle místopředsedkyně asociace Pavly Břečkové mohly narušit křehkou rovnováhu mezi odvodovou stránkou věci na jedné misce vah a břemenem spojeným s podnikáním na druhé. „Odvody navíc nejsou pro OSVČ nijak nízké, odvíjejí se přece od jejich příjmu, není tedy pravdou, že se bavíme o minimální částce, která je v současnosti asi 6000 korun. I tak to není částka nijak zanedbatelná, a odvíjí se od průměrné mzdy. Vyměřovací základna se tedy odvíjí od vyšší částky, než vydělává většina populace, tedy za zaměstnanci nikterak nezaostává,“ upozornila.

Lidí, kteří si v Česku samostatnou výdělečnou činností vydělávají je podle loňských údajů 1,104 milionu. Platí také, že v žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako u nás, a to proto, že firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem.