Žádná oslava síly demokracie se minulý pátek nekonala. Netančily se vítězné tance nad skalpem slovenského oligarchy a současném lídrem české opozice, který nechal prodat ze svého vlivu oslabující mediální impérium, vydavatele deníku MF DNES, Lidové noviny, provozovatele jednoho z největších zpravodajských serverů iDNES nebo Rádia Impuls. Z prodeje významného aktiva svého svěřenského fondu totiž neodchází Andrej Babiš jako poražený, ale vítěz, jako vítěz jedné z bitev dlouholetého mocenského boje.

Andrej Babiš se stal symbolem propojení byznysu, politiky a médií. Jako stará struktura, tedy člověk etablovaný v komunisty řízeném totalitním systému, který se úspěšně adaptoval v novém demokratickém režimu, se vstupem do politiky stal nesystémovým elementem. Pro omezení jeho vlivu byly přijaty dva zákony, první o svěřenských fondech a druhý proti vlastnění médií politiky. Oba se nakonec minuly účinkem. Andrej Babiš, byť byl donucen převést svá miliardová podnikatelská aktiva do svěřenských fondů, nikdy nad svým impériem neztratil kontrolu a například hospodářské výsledky jím založeného koncernu Agrofert loni dosahovaly obrovských, historických zisků. Dosáhl neuvěřitelného paradoxu, zatímco jeho firma ve svěřenském fondu vydělávala miliardy na raketově rostoucích cenách potravin, zároveň tím oslaboval pozici vlády a rostl v posilování svých pozic v opozici, kdy se podle měření preferencí stalo jeho hnutí ANO nejpopulárnějším politickým subjektem.

Nepoškodil ho ani druhý lex Babiš, který měl omezit vlastnění médií jeho fondy. Největší efekt pro jeho politickou kariéru mělo pořízení vydavatelství Mafra před deseti lety a několika letech následujících. Tehdy ještě velké tradiční mediální domy měly vliv, nastolovaly agendu, byl schopny pro nepravosti otřást vládou a Mafra to uměla nejlépe. Jejím nákupem si vyčistil cestu k moci, a přestože v důsledku toho vzniklo několik nezávislých médií, a Echo bylo první z nich, právě několik prvních let trvalo, než se situace na mediálním trhu překreslila. Do nákupů se z důvodů ochrany investic pustily další silné podnikatelské skupiny jako například EPH Daniela Křetínského a Patrika Tkáče nebo skupina Penta. Kombinace mocenských motivů a neschopnost reagovat na vývoj technologií přinesl ekonomické ztráty jejich vydavatelství, ale hlavně vlivu. Do této kategorie patří Economie Zdeňka Bakaly, který dopadl stejně, i když kdysi nejsilnější ekonomické vydavatelství koupil několik let před Andrejem Babišem. Byl to ale Andrej Babiš, který na nové situaci pěkně vydělal. Jako první pochopil, že na svá média nemá dostatečný vliv, a ona sama už mu politické výhody nedávají, spíš se naopak kvůli nim stal terčem svých soupeřů. Poslední volby nevyhrál natolik, aby podruhé sestavil vládu, a v prezidentských volbách jeho nejsilnější médium, server iDNES, podporovalo jeho rivala a nakonec vítěze Petra Pavla. Druhý lex Babiš, o vlastnictví médií, měl na prodej Mafry pramalý vliv, snadno ho Andrej Babiš mohl obejít rezignací na svůj poslanecký mandát, místo toho parádně vydělal. Suma 12,5 miliardy korun, za kterou spolu se Synthesií Mafru a rádio prodal, hezky převyšuje původní investici. Andrej Babiš vydělal, v politice zůstává, zbavil se médií, protože zjistil, že on sám se stal dostatečně silným médiem, a ty institucionální mu byly na obtíž.

Mafra a Rádio Impuls nejsou zdaleka nevýznamné, proto také o jejich nákup usiloval zbrojař Michal Strnad nebo uhlobaron Pavel Tykač. Nový kupec, společnost Kaprain Karla Pražáka, který byl klíčovým mužem pro složité a výbušné operace Petra Kellnera, totiž nemusí být ve výsledku konečným vlastníkem. Hra o média z Babišova dědictví pokračuje. Mohou totiž dobře a lépe než jemu sloužit někomu dalšímu.