Česko se dlouhodobě potýká s nedostupností bydlení a tuto situaci se nedaří zvrátit. Podle posledních dat Deloitte Property Indexu jsme napříč Evropou na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Před námi je už jen Slovensko, kde je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. U nás lidé na byt o rozloze 70 m² potřebují ekvivalent 13,3 průměrného hrubého ročního platu.

O tom, že se dostupnost bydlení nejen v Česku, ale i v rámci celé Evropy, zhoršuje, mluví generální ředitel společnosti RE/MAX Jan Hrubý. „Za posledních sedm let se poměr mezi cenami a příjmy u nákupu nemovitostí spotřebiteli zvýšil v rámci srovnání OECD o 71 procent. To zvyšuje finanční zátěž kladenou na spotřebitele, ztěžuje poskytování úvěrů a může vést k odložení procesu nákupu. V Česku došlo dokonce k nárůstu o 112 procent, v Portugalsku o 98 procent a na Slovensku o 81 procent. V současné době však vidíme, že se trh v Česku i na Slovensku otáčí a poptávka po bydlení opět vzrůstá,“ řekl deníku Echo24 Hrubý.

Poptávka po nových bytech v Česku dál dlouhodobě až dvojnásobně převyšuje nabídku, kterou výstavba není schopná naplnit. „Ve chvíli, kdy dojde k výraznějšímu oživení poptávky, nebude na trhu příliš co nakupovat a ceny nemovitostí porostou. Klesající úrokové sazby u hypoték a měnící se sentiment domácností, které budou po dlouhém období ekonomické nejistoty ochotné investovat do nového bydlení, dávají tušit, že se tato doba blíží,“ tvrdí obchodní ředitel společnosti Creditas Real Estate Tomáš Drábek.

Drábek hovoří o situaci, kdy úrokové sazby prožily poměrně turbulentní období. Poté, co se v roce 2020 přiblížily k historickým minimům, začaly opět růst, a to až k rekordním výškám. V letošním roce se  sazby pohybují kolem šesti procent. Mění se jen mírně a od začátku roku se pohybují v rozmezí 5,73 až 5,87 procenta. Konec zimy sice přinesl mírné zlepšení, když se banky snažily přilákat nové klienty akčními nabídkami. Poté se ale průměrný úrok hypoték vrátil zpět k hodnotám ze začátku roku. Na konci léta došlo naopak k mírnému zlepšení, když v srpnu průměrná úrokové sazba u hypoték spadla na 5,75 procenta. A takový propad úroků přispěl i k oživení trhu, podle dostupných dat si lidé na bydlení půjčili 11,5 miliardy korun, i s refinancováním úvěrů to bylo přes čtrnáct miliard. Loni v srpnu si lidé na hypotékách půjčili jen lehce přes deset miliard korun, což znamená, že meziročně objem půjčených peněz stoupl zhruba až o čtyřicet procent.

Analytici očekávají další nárůst zájmu o nové byty s tím, jak budou úrokové sazby postupně klesat. Problém ovšem je, že se i nadále málo staví, a proto jednoduše řečeno není co kupovat. Počty bytů, s jejichž výstavbou se začalo, letos zatím meziročně významně klesají. Podle dat Českého statistického úřadu se od letošního ledna do konce července zahájila výstavba bytů, jejichž počet je o pětinu nižší než v témže období loňského roku. Nejnovější data z konce srpna vykazují, že meziročně je počet zahájených staveb bytů o 23 procent nižší a počet dokončených bytů o 22 procent nižší. Klesají také počty stavebních povolení, od dubna se snižují každý měsíc v průměru o víc než devět procent.

Že Česko potřebuje dokončit záměry na urychlování povolovacích řízení, je věčné téma. Právě délka řízení se podepisuje na tom, že je u nás stále nedostatečná nabídka, což pohání ceny bydlení na trhu vzhůru. Developeři, kteří se zabývají rezidenční výstavbou, očekávají převážně stabilní ceny nového bydlení a přes šedesát procent z nich plánuje držet ceny svých nemovitostí na současné úrovni. Žádné zlevňování tedy nepřijde.

Co se týče cen nových bytů a domů, u bytů v Praze byla podle dat RE/MAX ve druhém čtvrtletí letošního roku cena za metr čtvereční zhruba 103 tisíc korun. Byt o rozloze 62 metrů čtverečních se prodával zhruba za 6,3 milionu korun. Ze sledovaných zemí se dražší byty nabízely v Berlíně, Hamburku, Mnichově, Lisabonu a úplně nejdražší byly v Paříži. Naopak levnější než v Praze byly v Barceloně, Milánu či v Portu nebo v Bratislavě.

Ukazuje se tak, že ceny bydlení u nás ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi nejsou mezi nejvyššími, problémem je ovšem naše slabá kupní síla vzhledem k nízkým hrubým příjmům.

„Kvůli nedostatečné nabídce způsobené pomalou výstavbou a také kvůli inflaci a vysokým úrokovým sazbám hypoték tu máme nedostupné bydlení v poměru k disponibilním příjmům. Samy o sobě jsou ceny bydlení u nás v porovnání se západní Evropou relativně nízké, my si je ale můžeme mnohem hůř dovolit,“ řekl k tomu deníku Echo24 Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte.

Větší zájem o bydlení v nájmu vyhnal ceny nájemného výš. Průměrné nájemné ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostlo o 4,6 procenta na 293 korun za metr čtvereční. Nejdražší nájem byl tradičně v Praze, kde nájemníci zaplatili během letošního léta za metr čtvereční v průměru 388 korun. Nejrychlejší růst pronájmů bytů pak zaznamenaly Brno, Pardubice, Liberecký kraj a České Budějovice.

„V létě pokračoval trend, který vidíme už takřka rok. Trvající vysoké úrokové sazby komplikují lidem pořízení vlastního bydlení, proto mají o nájemní bydlení tak vysoký zájem. A všude tam, kde poptávka převyšuje nabídku, obvykle roste i cena. Průměrná činže tak v Česku poskočila o více jak čtyři procenta, což je ve srovnání s předchozími obdobími poměrně vysoký růst,” uvedl k tomu Petr Hána ze společnosti Deloitte.