Socha kontroverzního sektářského vůdce Sri Chinmoye zmizela z pražské Kampy. Pro Echo24 to potvrdil šéfkurátor Musea Kampa, v jehož majetku socha byla, Jan Skřivánek s tím, že socha byla odstraněna v týdnu před Vánoci. Podle jeho slov není ani tak důležité, jestli jde o sektářského vůdce, nebo meditujícího mnicha, socha ale nebyla umístěna v souladu s dobrou architektonickou praxí.

Socha na břehu Vltavy v blízkosti Musea Kampa se dostala do popředí zájmu roce 2020, kdy o případu informoval deník Echo24. A to zejména kvůli negativní postavě Sri Chinmoye, který se měl v minulosti mimo jiné dopouštět sexuálního zneužívání svých žaček. Sri Chinmoy zemřel v roce 2007, o dva roky později pak jeho sochu získalo Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových darem od spolku, který se o odkaz gurua stará.

V týdnu před Vánoci však socha své místo u Vltavy opustila. Odstranilo ji právě Museum Kampa, jak pro Echo24 potvrdil šéfkurátor musea Jan Skřivánek. „Ta socha tam byla skoro 15 let, řešili jsme dlouho různé výzvy, že by měla zmizet. Já osobně jsem to také podporoval. Nakonec jsme se shodli, že ji odstraníme. Podle staré smlouvy, kterou jsem našel, to byl dar, který paní Meda tehdy přijala. Za jakých okolností a zda to všechno bylo korektní, to nedokážu posoudit,“ uvedl Skřivánek s tím, že ve smlouvě ale bylo uvedeno, že socha je majetkem nadace.

„A pokud jsme s ní chtěli něco dělat, tak jsme podle smlouvy měli informovat toho dárce. Byl mi dán kontakt na nějakou paní, se kterou se to tehdy řešilo. Já jsem jí volal, že máme tento záměr, na což ona reagovala s tím, že se jim to nelíbí, že si o tom musíme promluvit a že se ozve. Pak se ale asi tři týdny neozvali a tak jsme přistoupili k tomu, že jsme sochu odstranili a odvezli do depozitáře,“ uvedl Skřivánek.

„Moje pozice je taková, že mě vůbec nezajímá, jestli to je Sri Chinmoy nebo meditující postava mnicha, jak je to občas prezentováno. Jde o to, že tímhle způsobem sochy v centru města osazovány být nemají. Když se podíváme, jak to upravuje ten manuál pro umisťování děl ve veřejném prostoru – který je sice z roku 2018, tedy až z pozdější doby, ale je to kvalitní text – tak zdůrazňuje, že má být architektonická kvalita daného místa, že nejde jen o to někam postavit sochu, ale jde o to to místo řešit komplexně,“ vysvětlil Skřivánek.

To se podle něj v tomto případě nestalo. U soch, které zobrazují konkrétní osoby nebo události, je jejich umístění ještě citlivější. „O to více by do toho měla být zapojena široká veřejnost, aby vnímala, že tam bude nějaké dílo připomínat tu osobu nebo událost, což se nestalo, takže jsme přistoupili k odstranění. Pokud by na nás byl ze strany těch dárců nějaký tlak, tak jsme i připraveni ji vrátit,“ dodal Skřivánek.

Nešlo podle něj o to, že by museum chtělo odstranění maskovat a proto k němu přistoupilo v době, kdy si toho všimne kvůli blížícím se Vánocům méně lidí. „Bylo to prostě přesně tak, že jsme to aktivně začali řešit na podzim, pak z jejich strany nebyla reakce, pak jsme potřebovali zařídit pracovníky, kteří by byli schopni tu sochu odstranit a tak,“ uvedl Skřivánek.

Socha stála na pozemku státního podniku Povodí Vltavy. Mluvčí podniku Hugo Roldán pro Echo24 uvedl, že smluvní vztah k pozemku, na kterém socha stála, nebyl ze strany podniku zrušen a podnik dosud nebyl informován, proč a že vůbec byla socha odstraněna.

Kdo je to Sri Chinmoy?

Že se skutečně jedná o kontroverzní osobu, dokazuje religionista Tomáš Novotný z Ostravské univerzity, který o guruovi napsal vědeckou práci, v níž se věnuje také jeho kultu osobnosti a manipulaci s žáky. „Poměr žáka ke svému mistrovi (guruovi) je zcela určován pravidly zasvěcení neboli dikši. Jak vysvětluje Chinmoy – dikša znamená oběť, jde o sebeodevzdání. Guru předává žákovi část svého životního dechu a žák dává mistrovi slib, že z celé duše až do konce svého života bude mistrovi naprosto věrný a že bude svému mistrovi bezpodmínečně sloužit… Vše v tomto hnutí se pak odvíjí na počest tohoto gurua, který je pro své žáky vším,“ píše se v práci religionisty Novotného.

Některá svědectví bývalých žáků mluví například také o sexuálním zneužíváním, které některé žačky popsaly do médií. S některými zneužívanými se setkal také slovenský fotograf Dušan Štraus, který byl sám dlouhá léta členem sekty, o které poskytl pro Echo24 své svědectví. „Pravidelně sexuálně zneužíval své žačky, na což existují důkazy. Některé jeho oběti znám osobně a samy mi to potvrdily. Jejich zpovědi vyšly také na internetu a jsou otřesné. V podstatě jim způsobil takovou psychickou újmu, že jim zničil život. Dá se to přirovnat k tomu, jako kdyby je sexuálně zneužil jejich otec. Ony ho tak braly,“ sdělil. Přitom v sektě byl nařízený přísný celibát a i guru podle Štrause tvrdil, že jej dodržuje.

Sochy kontroverzního bangladéšského guru staví po světě jeden z jeho následovníků, v Británii usazený umělec Kaivalya Torpy. Kromě pražské Kampy stojí další verze v Norsku, na Bali nebo v Mexiku. Ne všude se však nápad na postavení sochy setkal s nadšením. Stavbu obří sochy odmítli nedávno v USA. Jeho památník před lety odstranili také ve slovenské Bánské Bystrici.