Stát se zelenými dotacemi snaží přesvědčovat domácnosti k pořízení tepelného čerpadla. Zájem o ně byl především předloni velký, protože i podpora je poměrně štědrá. Pořizovací ceny jsou však pořád vysoké. To, že vláda prostřednictvím energetického regulátora rozhodla o masivním navýšení regulované složky elektřiny, způsobilo nechtěný efekt. Náklady na provoz čerpadla výrazně vzrostou a v mnoha případech tak vychází lépe zůstat u plynového kotle.

Podle údajů Asociace výrobců tepelných čerpadel (AVTČ) zájem domácností o tepelná čerpadla stagnuje. O dotaci na jeho pořízení zatím ve druhé polovině roku zažádalo 4111 domácností, což je nejméně za poslední tři roky. Stejně tak se snižuje výše poptávaných dotací, meziročně o 11 procent. Většina lidí, kteří si pořizují tepelné čerpadlo nyní vybírá mezi levnějšími modely. Velký zájem byl v roce 2022, kdy si tuzemské domácnosti pořídily přes 60 tisíc čerpadel. Současná situace ale může odradit ještě více zájemců.

Zvýšení regulované složky elektřiny, o kterém rozhodl energetický regulátor, se výrazně dotkne distribuční sazby D57d určené pro domácnosti využívající tepelné čerpadlo k vytápění domů. Jejich náklady mohou ročně vzrůst o více než deset tisíc korun.

„Sazba D57d vznikla cíleně kvůli tomu, aby motivovala majitele tepelných čerpadel ušetřit za elektřinu a mít ekologičtější zdroj vytápění. Cenový rozdíl oproti jiným sazbám se ale postupně téměř vytratil a je otázka, k čemu tedy teď ta sazba je,“ řekl deníku Echo24 předseda AVTČ Radek Červín.

To, co růst nákladů pro majitele tepelných čerpadel ovlivní, je součet všech částí regulované složky. O patnáct procent vzroste jen platba za jistič, zvýší se poplatky za distribuci v nízkém a vysokém tarifu a vrátí se poplatek za obnovitelné zdroje. Podle Červína asociace návrh Energetického regulačního úřadu ještě před jeho potvrzením viděla, ale neměla příliš času na připomínkování. Proto se podařilo vyjednat jen malé snížení růstu cen.

„Záleží hlavně na tom, jaký zdroj tepla aktuálně ti, kdo chtějí přejít na tepelné čerpadlo, mají. Pokud mají elektrický kotel, neměli by na nic čekat a čerpadlo koupit, protože současné ceny elektřiny je zničí. Před pár lety v době velmi nízkých cen elektřiny bylo běžné uvažovat tak, že si koupím raději elektrokotel za 30 tisíc, protože investice do tepelného čerpadla se mi nikdy nevrátí. To už ale neplatí. Vytápění rodinného domu elektřinou se může dostat klidně na 150 tisíc ročně, zatímco když si koupím tepelné čerpadlo s dotací, do tří let se mi to může vrátit,“ tvrdí Červín.

U plynových kotlů už je ale situace dost jiná. „Provozní náklady tepelného čerpadla jsou sice stále nižší než s plynovým kotlem a stále budou. Ovšem, pokud se bavíme o návratnosti, ta je u tepelného čerpadla mnohem delší, až 20 let. Takže pokud má někdo přípojku na plyn a bude se rozhodovat mezi novým plynovým kotlem a tepelným čerpadlem, spousta lidí se spíše rozhodne pro ten kotel,“ domnívá se Červín.

Existuje také možnost udělat z plynového kotle bivalentní zdroj, kdy se nezruší úplně, ale může fungovat jako doplňující zdroj. „Je to z důvodu toho, aby se nepřetěžovala rozvodná soustava. Když jsou venku velmi nízké teploty kolem minus deseti nebo více, což je obvykle jen pár dní v roce, tak plynový kotel poslouží jako záložní zdroj a nebude se zbytečně spotřebovávat elektřina. Tomu by se vláda mohla věnovat a tento hybridní systém podporovat,“ uvedl Červín.

Upozorňuje také na to, že konečné ceny elektřiny pro spotřebitele budou dál růst a není možné, aby stát lidem energie dotoval. „Na druhou stranu, byli bychom rádi, kdyby se ceny zvyšovaly rozumně. A také kdyby se zohledňovaly domácnosti, které využívají obnovitelný zdroj energie, a neplatila by pro ně povinnost hradit poplatek za obnovitelné zdroje, který se od letošního roku na faktury opět vrátil. To je také jedna z věcí, na kterou upozorňujeme a kterou bychom rádi změnili,“ říká Červín s tím, že s resortem průmyslu i energetickými společnostmi chtějí jednat o tom, že podmínky se musí upravit tak, aby pořizování tepelných čerpadel bylo pro domácnosti opravdu výhodné.

Jak se liší výše dotace

Cena tepelného čerpadla obecně řečeno závisí na lokalitě a tepelných ztrátách nemovitosti, zastavěné ploše a technických možnostech domu. To má pak právě vliv i na typ čerpadla.

Tepelné čerpadlo na principu země-voda, které si bere teplo přímo ze země, je výkonnější, ale také náročnější na instalaci, a má vyšší pořizovací cenu, zhruba od 360 tisíc do 450 tisíc. Na čerpadlo bez ohřevu vody lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám až 80 tisíc, s ohřevem vody pak až 100 tisíc. Čerpadlo na principu vzduch-voda využívá teplotu okolního vzduchu a cena je o něco nižší, od 250 tisíc do 400 tisíc korun. Dotace na něj může být až 100 tisíc.

Záleží tedy na tom, zda bude domácnosti tepelné čerpadlo sloužit jen k vytápění, nebo i k ohřevu vody. Co se týče návratnosti investice, je také podstatné, jaký zdroj vytápění čerpadlo nahrazuje. Nejrychleji se investice vrátí při přechodu ze zmíněného elektrokotle.