Echo24 včera přineslo obsáhlý článek o nařízení komisařky Věry Jourové, které je už z podzimu, ale zasloužené pozornosti se mu dostává teprve časem. Norma nese orwellovsky zavádějící název Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Řeší toho mnoho najednou, mj. ustavuje jakéhosi evropského mediálního regulátora, posiluje redakční nezávislost vůči vydavateli, slibuje spravedlivé rozdělování veřejné podpory mezi soukromá média atd. Komisařka Jourová tuto normu, která by Evropské komisi dovolila zasahovat i do médií, odůvodnila už tradičně: prý povážlivou situací v Maďarsku a Polsku.

V obou zemích mají, jak známo, svoboda a právní stát na kahánku tak, že s nimi Komise musí vést řízení a v jednom případě zadržovat dotace.K demonstraci toho, jaký je Jourová pokrytec, bychom samozřejmě mohli připomenout, jak ani nehlesla, když její tehdejší šéf Andrej Babiš nakupoval souběžně se vstupem do politiky soukromá média a jak v nich posléze skokově přibývalo státní reklamy. Ale to je stará voda. Úplně čerstvý příklad toho, jak je česká komisařka slepá, když zrovna nejde o ty dva schválené terče, nám nabízí Německo. V této „zasloužilé“ a hlavně vlivné členské zemi před Vánoci Spolkový sněm přijal zákon o ochraně whistleblowerů (oznamovatelů nekalých praktik) ve firmách či v úřadech. Němečtí poslanci podobně jako poslanci jiných členských zemí EU převáděli do svého zákoníku starší evropskou směrnici. Ale na poslední chvíli v návrhu zákona učinili dvě změny: 1) z normálních trestných činů rozšířili prohřešky zralé k reportování o postoje neslučitelné s „ústavním pořádkem“; 2) rozhodli, že přijímat se musejí i podněty od anonymů. To nastolí situaci, kdy ochrany pro whistleblowery budou požívat i lidé, jimž bychom staromódně řekli denuncianti, donašeči.

Proč je ten zákon výsměchem právnímu státu ? Státní zaměstnanci v Německu budou moci letět z práce po anonymním udání, když ho nadřízený uzná. Dosud musí postoje neslučitelné s ústavou svému zaměstnanci stát, který se ho proto chce zbavit, dokázat u soudu. Široké pole pro anonymy se otvírá i v soukromé sféře, kde zákon firmám nad 50 zaměstnanců nařizuje zřídit jakési podatelny pro oznámení. Německý Bundestag presumpci neviny v tomto případě zrušil pod dojmem – nebo pod záminkou – monstrózní razie proti skupině tzv. Říšských občanů, kteří se prý už už chystali svrhnout režim. Údajné spiklence údajně řídila prozatímní vláda, v níž dominovali důchodci...

My se můžeme uklidňovat, že u nás by toto nové kolo glajchšaltování neprošlo. Takový klid ale nepřetrvá návštěvu na webu českého ministerstva vnitra.

Materiály Krizového informačního týmu KRIT doslova a do písmene opisují bizarní zprávy německé vlády o puči Říšských občanů, tím i českým čtenářům dokládají, v jakém nebezpečí ze strany antisystémových populistů tu žijeme. Už na podzim si tentýž KRIT dal práci s návodem, jak se má stát popasovat s protivládními náladami mezi státními úředníky. V seznamu je i tento zcela neuvěřitelný bod: „Anonymizovaný monitoring nálad ve státní a veřejné správě. Včasná identifikace osob, které mohou šířit antisystémové nálady a jejich zapojení do dialogu.“ Za lepších časů by po zveřejnění takového návrhu z dílny ministerstva vnitra Vít Rakušan už nebyl ministrem. Ale komisařka Jourová nehrozí disciplinárním řízením, natož zastavením plateb – České republice a ani Německu.