Vrácená daň na naftu se okamžitě podepsala na inflaci. „Časová souhra,“ říká ministerstvo
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ceny pohonných hmot v České republice se v poslední době opět dostávají na nepříjemné hodnoty. Rostou už několik měsíců v kuse, přičemž hlavní skok nastal poté, co stát vrátil mimořádně sníženou spotřební daň z nafty a benzinu. Tím si sice přihrál do rozpočtu necelou miliardu korun měsíčně navíc, podle kritiků tím ale okamžitě „zařídil“ zvýšení cen, které teď jako už jeden z mála faktorů stále táhnou inflaci. Ministerstvo financí se nicméně hájí tím, že jde o nešťastnou shodu okolností.
Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil v uplynulém týdnu o 22 haléřů na průměrných 39,75 Kč/l. Za litr nafty řidiči zaplatí v průměru 38,04 Kč/l, což je o 25 haléřů více než minulou středu. Cena dieselu se nad 38 korun dostala poprvé od poloviny loňského prosince. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Spotřební daň okamžitě navýšila ceny
Zdražování nafty urychlilo, když se od začátku srpna spotřební daň z nafty zvedla o 1,50 koruny na litr. Její cena od té doby vzrostla o více než čtyři koruny. Na začátku měsíce stál litr podle dat CCS v průměru 33,95 koruny. Spotřební daň na naftu se od srpna vrátila na úroveň platnou do loňského června, kdy vláda prosadila její snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům. U benzinu se spotřební daň vrátila ještě dříve.
Ministerstvo financí dříve vypočetlo, že stát přijde za každý měsíc snížené sazby zhruba o 800 milionů korun, což je necelých 10 miliard korun ročně. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to dokonce asi 17 miliard ročně.
Státu tak plynou cenné příjmy, podle kritiků se tím ale pohonné hmoty staly jedním z hlavních důvodů toho, proč inflace neklesá tak rychle, jak by mohla. „Navzdory slibu pětikoalice dochází k předčasnému zvýšení spotřební daně u nafty. Toto rozhodnutí je motivováno průběžným problematickým vývojem pokladního plnění státního rozpočtu. ČR sice dosud měla relativně levné pohonné hmoty, cenovou úroveň je ale třeba vnímat komplexně, a ta je vysoko nad inflačním cílem ČNB s 3. nejvyšší mírou inflace ze všech zemí EU. Navíc na globálních trzích dochází ve stejnou dobu v důsledku rozhodnutí OPEC k nárůstu velkoobchodní ceny nafty,“ uvádí Martin Zeman v nedávné analýze Institutu pro politiku a společnost (IPPS).
Resort financí má nicméně za to, že jde o časovou shodu. „Cena bez nepřímých daní je ovlivněna mnoha tržními faktory, mezi kterými hraje hlavní roli cena ropy. Ta za poslední tři měsíce stoupala, což se promítlo do cen nafty i benzínu. Efekt návratu spotřební daně na naftu na původní úroveň, který platí od 1. srpna 2023, se do její ceny propsal prakticky okamžitě. Ve stejné chvíli však také došlo k nárůstu cen bez nepřímých daní u nafty i benzínu, na který zvýšení spotřební daně nemělo vliv. Jedná se bohužel o časovou souhru zvýšení ceny ropy a zároveň účinnosti administrativního opatření,“ sdělila mluvčí Gabriela Krušinová.
Ceny pohonných hmot se skládají z ceny bez nepřímých daní, spotřební daně a DPH. Podle Krušinové má zvýšení nepřímých daní tendenci ekonomiku chladit a tím inflaci zbrzďovat.
Zdražení, až pak zlevnění
Podle analytiků budou ceny paliv v příštím týdnu nejspíš dál mírně růst, v dlouhodobém horizontu by však mohly spíše klesat. Za zdražováním z posledních týdnů stojí podle analytika Purple Trading Petra Lajska zejména růst cen na burze v Rotterdamu, kde například nafta zdražila za poslední měsíc o pět procent. Dalším negativním faktorem byla oslabující česká koruna, která prodražuje import pohonných hmot a ropy. Vliv má podle Lajska v neposlední řadě také ropa, která zareagovala na oživení čínského kapitálového trhu a trh navíc vyhlíží další prodloužení dobrovolných produkčních škrtů Saúdské Arábie i Ruska.
V následujících dnech budou podle analytiků ceny pohonných hmot nejspíš dál růst. „V příštím týdnu lze očekávat stagnaci až mírný růst, v rozsahu kolem 10 haléřů na litr, jak cen benzínu, tak nafty. Důvodem je srpnová stabilizace korunových cen ropy na světových trzích a také velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu,“ souhlasí s Lajskem ekonom Kovanda. Později podle něj ceny mohou začít klesat.
Nejlevnější paliva nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 39,30 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 37,55 Kč/l. Naopak nejdražší jsou dlouhodobě čerpací stanice v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 40,88 Kč, litr nafty pak 39,29 Kč.