Seriál z produkce HBO nazvaný Režim sází na dvě věci: jednak to má být velké sólo pro Kate Winsletovou a jednak to má být aluze na pověsti, které se porůznu dovídáme o režimu v Rusku a o tom, co všechno se mohlo stát po covidové pandemii a jejích omezeních v mysli prezidenta Vladimira Putina.

Série o šesti dílech (každý má délku asi padesát minut) se odehrává v nejmenované evropské zemi, která však má být univerzální, a proto vstřebala mnoho prvků různých evropských krajin. A tak kancléřčin palác připomíná přerostlý rakouský zámek Schönbrunn, ostatně nedaleko za ním se k nebi vypínají zasněžené vrcholky velehor – mohou to být Alpy, ale taky to mohou být Tatry, jelikož lidové kroje místních žen jsou evidentně inspirovány východoslovanskými kulturami: i když vzory by mohly být stejně tak polské, ukrajinské, bulharské… je to jedno. V zemi se mluví neznámo jakým jazykem (angličtina je pouze provozní řeč vyprávění), ale zdá se, že místní mají blízko k francouzštině, takže se ocitáme jakoby někde poblíž Švýcarska. Zároveň vánoční zvyky odkazují k nám: kancléřčina rodina chová ve vaně kapra, kterého si chce usmažit k štědrovečerní večeři, tu ale doprovázejí anglické koledy. Zkrátka kulturní mix usilující o to, neukázat na nikoho konkrétně a současně předvést, že americkýma očima (hlavním tvůrcem je scenárista Will Tracy, původem z Arkansasu) může být Evropa – najmě ta střední a východní – slepencem snadno zaměnitelných lokalit.

Vždyť je to také jedna z linek příběhu: Američané chtějí v této známé neznámé zemi těžit kobalt, nabízejí mnoho, ale přitom málo, je znát, že jim jde o zisk a sféru vlivu, což kancléřku rozlítí a pyšně a zdánlivě suverénně se jim postaví a nabídne doly Číňanům. Ti však místo těžební prosperity deklasují místní zemědělství, neboť zemi zaplaví levnými potravinami, takže začínají krachovat domácí fabriky zejména na produkci cukru. To je ovšem jenom část, nadto pobočná, z košatého vyprávění. Soustřeďuje se hlavně na osobu kancléřky, která žije odtržena od světa ve svém paláci a je stíhána rozmary mocných, patrně ale i duševní poruchou. Nejprve všude cítí plíseň, a tak se musí měřit vlhkost vzduchu, pak je jí neustále horko, a tak se všude musejí zavést klimatizační jednotky, i když všem okolo je zima. Leč nikdo se neodváží nic říct, pouze manžel naznačuje.

Do toho se kancléřka odhodlá k invazi do sousední země, kterou považuje za své odtržené území, postupně likviduje členy své vlády, lidi, kteří jí stále bezradněji radí, protože vidí, že státní ekonomika kolabuje a že vládkyně na to nedbá. Ta si raději pořídí nového bodyguarda, z něhož se po peripetiích vyklube milenec, svádějící ji na cestu znárodnění majetku bohatých a jeho přerozdělení chudým. Příběh je stále šílenější, proto vygraduje občanskou válkou, svrhnutím kancléřky a jejím opětovným instalováním bohatými a Američany, kteří mají zájem na stabilizaci regionu. Inu, na šest dílů obsahový frmol. Asi tak tvůrci vnímají nynější překotné dění ve světě.

V jedné chvíli radí exekutivě kancléřčin manžel: „Elena potřebuje dobrý příběh. Pamatujte, že cokoli po ní chcete, musí být podáno jako dobrý příběh. Na chvilku ji zabaví, pak bude potřeba vymyslet něco jiného.“ V duchu těchto slov působí celý seriál: snaží se toho stihnout hodně, fungovat jako kabaret, satira, možná jako komentář k proměně politiky z liberální demokracie v demokracii autoritářskou (jakkoli se to jeví jako protimluv).

Kate Winsletová opravdu hraje svou „šílenou krávu“, jak jí přezdívá okolí, výtečně a vzhledem k počtu detailních záběrů jejího obličeje ztvárňuje kancléřku i jako portrét herečky, jejíž krása zvolna odchází. Třebaže je zjevné, že hlavním tématem seriálu nehledě na peripetie příběhu je milostný vztah kancléřky s mocí, je výsledek přes dílčí úspěchy rozpačitý.

Režim. Režie: Stephen Frears, Jessica Hobbs, scénář: Will Tracy, kamera: Alwin H. Küchler, hrají: Kate Winsletová, Matthias Schoenaerts, Guillaume Gallienne, Andrea Riseboroughová a další. Na HBO k vidění od 3. 3. 2024.