V Hannibalových a Pyrrhových stopách?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Bitva u Kann je dodnes považována za jedno z nejdokonalejších vítězství historie. Armáda Kartága vlákala pod Hannibalovým vedením římské vojsko do pasti. Zatímco střed Kartaginců ustupoval, křídla držela své pozice a Římany dokonale obklíčila. O víkendu přišla zpráva, že Rusové po deseti měsících urputných bojů obsadili celý Bachmut. Ukrajinci to rozporují, ale jestli ovládají několik posledních budov, není podstatné, Bachmut je de facto pod ruskou kontrolou. Důležitější je, co se děje v okolí. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj tvrdí, že armáda je blízko taktickému obklíčení Bachmutu. Vlezli Rusové do pasti?
Je potřeba přistupovat k tvrzením Ukrajinců opatrně, již několikrát své úspěchy zveličovali. I pokud jsou blízko obklíčení, ještě to neznamená, že se jim podaří. Nakonec je potřeba mít na paměti osud Hannibala. Ten u Kann vyhrál, avšak válku prohrál. Nicméně je jisté, že obsazení Bachmutu je pro Rusko přinejlepším vítězství Pyrrhovo.
Nemusíme spoléhat jen na prohlášení Kyjeva. Jedním z nejlepších glosátorů a analytiků válečných událostí je Igor Girkin alias Strelkov. Tento ruský nacionalista se zálibou v historických rekonstrukcích dobrovolně bojoval v Podněstří, Čečensku a Bosně. Stal se důstojníkem ruských zpravodajských služeb, jen není jasné, jestli vojenské rozvědky GRU, civilní služby FSB, nebo obou. Po vypuknutí rusko-ukrajinské krize v roce 2014 odjel na Donbas, kde zakládal separatistické milice. Byl to nejspíš on, kdo dal rozkaz k sestřelení civilního letadla MH17 na lince z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Cíle Putinovy invaze podporuje a přeje si zničení Ukrajiny.
Zároveň je nemilosrdným kritikem ruského způsobu vedení války. Vysmívá se oslavám dobytí Bachmutu. Podle něho rozhodnutí získat jej za každou cenu bylo čistě politické. U Bachmutu ruská armáda vyčerpala své nejlepší jednotky a munici. Ukrajinci jsou nyní podle něho připraveni k protiofenzivě v libovolném směru. Celkově ruské snažení přes zimu a jaro podle něho představuje naprostý strategický neúspěch.
Minulý týden se odehrál ještě jeden zásadní posun. Ukrajina zřejmě obdrží stíhačky F-16, Spojené státy ohlásily, že nebudou bránit svým spojencům, pokud budou chtít svá letadla Kyjevu předat. Padla tak další z mnoha „červených linií“, které se Západ ostýchal překročit ve strachu, že by to vedlo k přílišné eskalaci. Americký prezident Joe Biden na otázku, jak reaguje na prohlášení Moskvy, že předání letounů F-16 představuje „kolosální riziko“, odpověděl, že ano, „pro ně“, tedy pro Rusko.
Jedním ze zlomových okamžiků, kdy se Washington rozhodl letadla poskytnout, byla zpráva, že dva ukrajinští piloti, kteří byli v Americe na výcviku, se zvládli přeškolit na F-16 během čtyř měsíců, a ne za osmnáct, jak se předpokládalo. Šance, že Ukrajincům k něčemu budou, tím rapidně vzrostla. Kyjev by jich mohl obdržet snad až kolem čtyřiceti.
Opakuje se etuda s moderními západními tanky. Po několika měsících vysvětlování, proč to nejde a že je to nepraktické, najednou nejrůznější překážky rychle odpadají. Ukrajinci na sociálních sítích sdíleli smutný vtip ukazující, kolik ztrát je potřeba k příslibu nové západní techniky.
Ukazuje se, že výcvik v době míru je něco jiného než v době války. Když je vaše země pod útokem, chcete se dostat na frontu co nejrychleji. Možná že všechny odhady, jak dlouho bude výcvik Ukrajinců trvat, jsou úplně mimo.
Mnozí analytici upozorňují, že F-16 není spásná zbraň, která by sama o sobě dokázala vyhrát válku. Technické problémy zařazení západního letadla do armády zvyklé na sovětské vybavení přetrvávají. Může však pomoci nahradit ztracené stíhačky a podpořit sílu ukrajinského letectva. Stojí za připomenutí, že přestože teoretická ruská převaha ve vzduchu je obří, v reálu se stále nedostavila.
Hlavně to ale ukazuje, že Západ je rozhodnut ve své podpoře Ukrajiny vytrvat. Už se nehraje o to, aby vláda v Kyjevě vydržela ruský nápor a aspoň nějaká část země nebyla okupována Kremlem. Ukrajina je vyzbrojována s cílem vyhnat Rusy z celého jejího území.
Ukrajinské vítězství je daleko, avšak není nepředstavitelné.