Už během svého prvního funkčního období vyhrožoval Donald Trump evropským automobilkám zavedením cel na dovoz aut do Spojených států. Hrozba cel ve výši až 25 procent na evropské vozy tehdy vyvolala značnou nejistotu u německých automobilek jako Volkswagen, BMW nebo Mercedes. O zavádění cel mluvil i během této kampaně.

Například v říjnovém rozhovoru s agenturou Bloomberg zopakoval, že uvalí vysoké clo na vozidla smontovaná a dovezená z Mexika, v tomto případě by clo mohlo činit až 200 procent. Řekl také, že zavede cla na auta dovážená ze zemí, jako je Německo, aby přinutil zahraniční firmy vyrábět v USA.

Když na něj šéfredaktor Bloomberg News John Micklethwait reagoval s tím, že takové plány by mohly rozladit spojence, které Spojené státy potřebují, aby mohly soutěžit s Čínou, Trump opáčil: „Naši spojenci nás využívají více než naši nepřátelé.“ Není tedy divu, že jsou některé evropské automobilky jeho zvolení znepokojeny.

Lisandra Flachová, ředitelka ekonomického centra při mnichovském ifo institutu, vypočítává, že cla ve výši 20 procent by německou ekonomiku mohla stát až 33 miliard eur ročně. „Musíme se připravit na to, že se USA budou dále vzdalovat od otevřené globální spolupráce,“ řekla Bildu. Trumpovy sliby o znovuzavedení tvrdých cel na evropské automobilky podle ní nejsou jen prázdná slova.

Napětí panuje také kolem zmíněných mexických továren. Němečtí výrobci je totiž využívají pro výrobu vozidel určených pro americký trh. Volkswagen, který má v mexické Pueble rozsáhlou výrobu, již dlouho vyváží vozy do USA z této lokace.

Trump však během kampaně na Fox News ostře prohlásil: „Dám 200 nebo 500 procent, je mi to jedno. Stanovím číslo, při kterém nebudou moci prodat ani jedno auto.“ Jeho slova vzbuzují obavy, že pokud bude Trump v příštích letech u moci, automobilky by mohly být nuceny přehodnotit své investice v Mexiku.

Plán případného stažení výroby z Mexika by pro automobilky znamenal značné finanční ztráty a zásadní narušení jejich dodavatelského řetězce. Tento scénář by mohl ohrozit nejen německé výrobce, ale také mexickou ekonomiku, která je na automobilový export výrazně navázána.

Co Trump skutečně sleduje?

Jedním z důvodů Trumpova zaměření na německé automobilky je snaha přimět je, aby přesunuly výrobu vozů pro americký trh do Spojených států. Profesorka Helena Wisbertová z Ostfalské univerzity vysvětluje: „Cílem je, aby se auta pro americký trh vyráběla také v USA.“ Přestože řada německých automobilek, jako například BMW a Mercedes, v USA již vyrábí, stále se do Ameriky ve velkém měřítku vyvážejí i vozy vyrobené přímo v Německu. Wisbertová navíc upozorňuje, že současné změny na čínském trhu, kde zájem o evropská auta postupně slábne, staví automobilky do situace, kdy je pro ně úspěch na americkém trhu zásadní.

Evropa musí zareagovat jednotně

Evropský automobilový průmysl nyní čelí výzvě, jak se s Trumpovou obchodní politikou vypořádat. Hildegard Müllerová, prezidentka Německého svazu automobilového průmyslu (VDA), vyzývá evropské politiky k pevné a jednotné reakci: „Pouze s hospodářskou silou budeme mít silnou vyjednávací pozici. Mnozí v Evropě ještě plně nepochopili, co znamená uvažovat o geopolitice a hospodářské politice společně.“ Německá vláda je proto nyní pod tlakem, aby se postavila za své automobilky a vyjednala pro ně příznivější podmínky.

V USA zaměstnává německý automobilový průmysl přibližně 138 000 lidí, což dokládá jeho význam pro americkou ekonomiku. Kromě toho polovina z více než 900 000 vozidel vyrobených německými automobilkami na území USA je vyvážena do jiných zemí, což přispívá k ekonomickému růstu Spojených států. Silný obchodní vztah s Evropou je tedy výhodný i pro americké hospodářství. „Německo, stejně jako Evropa, nyní potřebuje silný a jednotný hlas,“ dodává k tomu Müllerová.