Jsou současné protesty na amerických univerzitách antisemitské? Jejich zastánci tvrdí, že ne. Protesty jsou prý pouhou kritikou izraelské politiky v Gaze. Kritizovat Izrael není a priori antisemitské. Stejně tak antisionismus není automaticky antisemitismus. Někteří židovští studenti se dokonce protestů účastní. Onálepkovat protesty jako antisemitské je prý pouze snahou o nespravedlivou diskreditaci ideových protivníků. Jenže nemusíme pátrat nijak hluboko a je jasné, že na obvinění z antisemitismu něco bude.

Možná kritika sionismu, tedy ideologie podporující vznik a rozvoj židovského státu Izrael, není vždy antisemitská. Je ale celkem jasné, že když protestující mluví o potřebě bojovat proti sionismu, mají na mysli zánik Izraele. A často když prohlašují cosi o sionistech, mají na mysli Židy.

Michael Powell z magazínu The Atlantic se vypravil do epicentra protestů na Kolumbijskou univerzitu. Tam zpovídal například Dannyho Shawa, držitele magisterského titulu z mezinárodních vztahů z Kolumbijské univerzity, jenž nyní ve stanovém městečku na kampusu, překřtěném na „osvobozenou zónu“, pořádá semináře o Izraeli. Shaw tvrdí, že necítí nenávist k Izraeli, ale myslí si, že tento „genocidní Goliáš“ má zmizet či se rozpustit ve většinově arabském státu. Nepodporuje prý násilí, ale teroristické řádění Hamásu ze 7. října přirovnal k povstání ve varšavském ghettu. Rmoutí ho, když je považován za antisemitu. Powella vyzval, aby našel nějaké jeho antisemitské vyjádření. Když ho Powell konfrontoval s tweetem „Sionisté jsou přímo babylonské svině. Sionismus je víc než duševní nemoc, je to genocidní choroba“, Shaw prohlásil, že „rétorika, kterou proti nám používají, z nás dělá drsné a negativní lidi“. Podle Powella Shawovy názory jsou celkem konzistentní s těmi, které prezentují ostatní mluvčí v „osvobozené zóně“. Protestující na Univerzitě George Washingtona vyvěsili transparenty oznamující, že „studenti se vrátí domů, až se Izraelci vrátí do Evropy, USA atd. (tedy do jejich pravých domovů)“. Vyzývat k zániku jediného židovského státu již možná antisemitské je.

Politolog Norman Finkelstein, který je známý svou ostrou kritikou Izraele a který je sám židovského původu, se snažil studentům poradit, aby upravili svá vyjádření, například aby neskandovali problematický slogan „od řeky k moři Palestina bude svobodná“, jelikož naznačuje právě zničení Izraele, jen aby mu studenti okamžitě odpověděli pokřikem „od řeky k moři“.

Někdy se zdá, že smyslem protestů ani tak není odsoudit politiku Izraele jako oslavovat teroristy. Powell atmosféru ve stanovém městečku popisuje jako „intifádu skloubenou s Woodstockem“. „Lesby proti genocidě“ a „Hinduisté pro intifádu“ jsou příklady transparentů, které jsou tam vyvěšeny. V trávě jsou zapíchané palestinské vlaječky vyšívané jmény palestinských lídrů, kteří byli zabiti v Gaze.

Občas je antisemitismus pořadatelů protestů mnohem otevřenější. Khymani James, jeden z lídrů protestů na Kolumbijské univerzitě, prohlásil, že „sionisté si nezaslouží žít“. „Buďte vděční, že nejdu jen tak vraždit sionisty,“ pogratuloval si na Instagramu. Powell uvádí příklad e-mailu, jejž rozeslala předsedkyně lesbického spolku LionLez. „Bílí Židé jsou dnes a vždy byli utlačovateli všech hnědých lidí“, a „když říkám, že holokaust nebyl ničím výjimečný, myslím to vážně,“ napsala.

Studenti přiznávají, že protesty na kampusu Kolumbijské univerzity nejsou násilné, i když pokřikování a urážky jsou celkem časté. I tak se objevilo několik případů, kdy protestující zahradili cestu židovským studentům. To v ulicích kolem kampusu, Kolumbijská univerzita se nachází na Manhattanu, kam se srotila nejrůznější podivná individua, je atmosféra o dost nepříjemnější, včetně výzev k revoluci a srovnání Tel Avivu se zemí.

Studenti se ohánějí svobodou projevu a právem na shromažďování, ostatním ho ale upírají. Kdo smí do stanových městeček, je přísně kontrolováno. Powell popisuje, jak byl celou dobu pod dohledem, směl mluvit pouze s určenými lidmi a podobně. Trvalo tak jen pár dnů, než studentská levice začala kopírovat praktiky Severní Koreje. Navíc narušují chod škol, takže několik jich muselo přerušit výuku, Kolumbijská univerzita kvůli „nesnesitelné atmosféře“, kterou zažívají „židovští a další“ studenti, přešla na on-line výuku. Jedna univerzita v severní Kalifornii ohlásila uzavření kampusu minimálně do 10. května. A včera studenti zabrali jednu z administrativních budov na kampusu Kolumbijské univerzity.

Význam těchto protestů se zatím těžce vyhodnocuje. Jsou relativně malé. Rozhodně se nevyrovnají demonstracím Black Lives Matter po smrti George Floyda či studentským manifestacím proti vietnamské válce. Pozornost poutají hlavně, protože se odehrávají na těch nejelitnějších školách Ameriky. Většina studentů také nejspíše bude hlásat pochybné názory spíše z vlastní nevědomosti než z nějaké zloby. Typické tak budou dvě studentky, které na otázku reportéra, proč protestují, tedy jaké konkrétní kroky by měla univerzita udělat, přiznaly, že vlastně nevědí. Jedna prohlásila, že by si přála, aby byla vzdělanější.

Zároveň tyto lidé brzy nastoupí do předních amerických institucí, rozlezou se do médií, ministerstev a škol. Jejich podporovatelé si od nich slibují zahájení změny kurzu v americké politice.

Bezprostřednější dopad bude zvýšení šancí Trumpa na návrat do Bílého domu. V šedesátých letech protesty vyvolaly protireakci, jež vynesla do prezidentského úřadu Richarda Nixona. Předevčírem zveřejněný průzkum ukazuje, že 80 % Američanů podporuje Izrael proti Hamásu a 71 % z nich si myslí, že Izrael by měl vstoupit do Rafáhu.