V pondělí americký prezident Joe Biden přijel do Kyjeva, setkal se se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, prošli se spolu po městě, poklonili se památníku padlých a pak Biden odjel. Praktických výsledků příliš není. Kvůli oznámení dalšího balíčku americké pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů nemusel Biden jezdit na Ukrajinu. Symbolický význam celé akce je však obrovský.

Zhruba před rokem nejspíše svou procházku po Kyjevě plánoval Vladimir Putin. Ruská invaze na Ukrajinu měla být bleskovým útokem vedoucím k sesazení legitimní vlády a instalování loutkové administrativy. V podstatě se mělo jednat o puč zvenčí. Plán nevyšel, ukrajinské vedení odmítlo utéct a ukrajinská armáda se bránila. Výsledkem je největší válka v Evropě od roku 1945.

Zároveň Bidenův výlet do Kyjeva ukazuje, že americká podpora Ukrajiny nijak nepolevuje a Washington je připraven dlouhodobě pomáhat.

Vládce Kremlu se musel spokojit pouze s projevem před Federálním shromážděním. Vyplývá z něj, že on nepředpokládá brzký konec války. Plyne to například z jeho slibů, že vojáci se mohou spolehnout na 14 dní dovolené alespoň jednou za půl roku, že bude zaveden speciálních fond pro veterány nebo že dělníkům v továrnách podílejícím se na válečném úsilí stát přispěje na nájem. Také další změny byly rámované probíhající válkou. Například zvýšení minimální mzdy o 10 % má pomoci integrovat nově anektované oblasti. Putin připravuje Rusko na dlouhý konflikt.

Putin dokonce agresi na Ukrajině neoznačil jako „speciální vojenskou operaci“, ale jako válku. Další náznak toho, že Kreml si uvědomuje, že konflikt bude dlouhý.

Poslední slovo v jakémsi dialogu na dálku měl však Biden. Ten z Kyjeva přijel do Varšavy, kde v podvečer přednesl vlastní projev. Jeho hlavní poselství bylo jasné: USA a zbytek Západu stojí pevně za Ukrajinou a budou za ní stát, jak dlouho bude nutné. „Ukrajina nikdy nebude vítězstvím pro Rusko, nikdy,“ prohlásil. Nic v Bidenově projevu nenasvědčovalo, že by se Američané chystali ve své podpoře Ukrajiny polevit či že by tlačili na nějaké kompromisní řešení. „Autokraté rozumí pouze jednomu slovu: NE,“ zdůraznil Biden své rozhodnutí nepřistoupit na Putinovy požadavky.

Za vypíchnutí stojí ještě jeden moment v obou projevech. Oba dva prezidenti tam měli pasáž, kdy se obraceli na své potenciální fanoušky na druhé straně. Zatímco Biden prohlašoval, že nemá nic proti obyčejným Rusům, jeho kritika se týká především Putinova režimu, Putin se snažil vžít do role posledního opravdového konzervativce. „Podívejte se, co dělají na Západě. Pedofilie se stává normou, kněží schvalují sňatky osob stejného pohlaví,“ řekl. Je to součástí jeho strategie, jak získat podporu pár pomýlených, hlavně amerických, pravičáků. Když se mu to hodí, dokáže Putin přebírat i rétoriku amerických progresivistů, příkladem je Afrika, kde ruští představitelé nadávají na dědictví kolonialismu.

Z dění posledních dnů je jasné, že válka na Ukrajině bude ještě dlouhá, ani Rusko, ani USA zatím nehodlají ustoupit. Je ale dobré připomenout, že se nejedná o zapojení na stejné morální úrovni. Neboť jak řekl ve Varšavě Biden: „Pokud Rusko přestane útočit na Ukrajinu, bude to konec války, pokud se Ukrajina přestane bránit, bude to konec Ukrajiny.“