Při projíždění územím nikoho kolem vlakového nádraží by vás ani nenapadlo, že právě tady v záplavě chátrajících staveb a billboardů najdete jeden z nejzajímavějších gastronomických podniků celého Liberce. V jednom ze starých nádražních skladů se totiž místní úspěšní podnikatelé rozhodli vybudovat nové útočiště své vyhlášené pražírny, které si vás získá skvělou kávou i obdivuhodně pojatým prostorem.

Vidět za roh

K nejdůležitějším schopnostem architektů a architektek patří to, že dokážou rozpoznat potenciál prostoru. Kde většina lidí vidí jen nepořádek, tam si architekt v hlavě střádá nápady, jak místo přetvořit. Má to však jednu podmínku – musí mít k sobě také odvážného investora, který rovněž dokáže vidět za roh. Tak se zrodil také liberecký DOK, místo zasvěcené kávě ve všech jejích podobách a kvalitní gastronomii, které od prvního dne láká davy hostů, a to nejen z řad místních. Mnozí si klidně zajedou, jen aby se tu mohli občerstvit a zažít výjimečnou atmosféru.

Ta by jen stěží vznikla bez architektonického návrhu proměny staré dřevostavby, který pro liberecké bratry podnikající v pražení kávy a kavárenství vypracovali architekti Jakub Adamec a Andrea Tůmová z místního studia ANUK. Projekt začal vznikat roku 2017, když Karel a Martin Kozlové, majitelé prosperující pražírny výběrové kávy Nordbeans, uspěli ve výběrovém řízení na pronájem tohoto objektu v majetku Českých drah. Tou dobou totiž hledali vhodné prostory pro své firmy, kde budou moci mít vše pěkně pod jednou střechou od zpracovávání kávových zrn přes kanceláře po kavárnu s obchodem.

Architekti od začátku věděli, že jde o dobré místo i prostory, investoři však prý do poslední chvíle váhali. „Lákal nás ten potenciál, který v sobě místo skrývalo. Investorům jsme říkali, že ho nikde jinde nenajdou. Líbil se nám konstrukčně zajímavý objekt i jeho prostředí. Je to už takový náš cíl, oživovat zapadlá místa,“ říká architekt Jakub Adamec s poukazem na jejich jiný nedávný projekt rekonstrukce starého domu pro restauraci a hudební klub Beer Warehouse stojící nedaleko DOKu.

Hory a ledovce

Autoři návrhu přistoupili k přestavbě účelové stavby drážního skladiště s pokorou i odvahou – co bylo vhodné pro zachování paměti místa, zachovat, zároveň se však nebáli přijít s hravými vestavbami a novými materiály. Základním architektonickým konceptem bylo ponechat vstupní část objektu maximálně vzdušnou a otevřenou do krovu, aby se do veřejně přístupné části zabírající polovinu objektu dostala jistá prostorová velkorysost, která dýchne na hosty ihned po vstupu. Po stranách architekti nechali vložit nové dřevěné vestavby s různými funkcemi, které se vůči sobě navzájem vymezují, zároveň ale neztrácejí kontakt s celým provozem. Čeká tu na vás mnoho nečekaných průhledů, takže tu vydržíte dlouho posedávat u šálku kávy a pozorovat pulzující život kolem sebe. Zpoza prosklené stěny se můžete podívat na proces pražení, zahlédnete právě probíhající schůzku v kanceláři umístěné v horní části modrozelené vestavby nebo uslyšíte baristické školení.

Při pojednávání interiéru autoři návrhu zohlednili vizuální identitu pražírny Nordbeans postavenou na motivech severské krajiny. Proto pojednali dvě vestavby jako reminiscenci na modrozelené hory, svítidla jako souhvězdí na noční obloze, část s bíle natřenými dřevěnými konstrukcemi a stěnami ze sklolaminátu může evokovat ledovec. Vše je ale ztvárněno nenuceně, uvedené odkazy jsou patrné jen v náznacích.

Úspěšné podniky mnohdy dokážou vygenerovat tolik energie a pozornosti, že umožní nastartovat postupnou revitalizaci svého širšího okolí. Je to běh na dlouhou trať závislý na mnoha dalších faktorech, třeba na podpoře samospráv. Jestli se to podaří také u DOKu, se teprve uvidí. Nicméně už sama konverze objektu a fungování podniku zasluhují respekt. „Od začátku jsme klientům věřili, že to zvládnou,“ podotýká Jakub Adamec.