Zatímco si zástupci ODS sypou popel na hlavu a mluví o nutnosti zlepšit podnikatelské prostředí, na podnikatele postupně dopadají další vládní kroky, které míří opačným směrem. A jednou z „náplastí“ na rozpočet, kterou přinesl konsolidační balíček, je i výrazné zvyšování daňové zátěže zejména nejmenších podnikatelů. Těm tak nyní rekordně narostou odvody na sociální a zdravotní pojištění, které doplňují navyšování byrokracie a nákladů v posledních dvou letech.

S návrhem zvýšit výrazně odvody živnostníkům přišel v minulém roce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), který sháněl zdroje na umoření nákladů důchodového systému. Ministr i jeho poradci razili tezi, že i přes očekávané nižší důchody zaměstnanci stále v poměru „dotují“ živnostníkům jejich penze. Stát tím pak podle ministra i měl pomoci těm živnostníkům, kteří si neuvědomují, že je nižší důchody čekají.

To vyvolalo už zpočátku kritiku některých podnikatelských organizací. Podnikatelé poukazovali na skutečnost, že daňové zvýhodnění jde ruku v ruce s riziky a chybějící ochranou, kterou stát poskytuje zaměstnancům, stejně tak upozorňovali, že živnostníci nepotřebují vysvětlovat kolik odvádí a co to znamená. Zpochybnění se dočkala i samotná myšlenka, že se OSVČ výrazně vyšší odvody vyplatí v důchodu. Například podle dřívější analýzy společnosti Freedom Financial Services vychází tento předpoklad ze zavádějících představ o podnikání.

Vláda však neustoupila a v konsolidačním balíčku schválila postupné navyšování minimálních záloh. To bude probíhat až do roku 2026 a od příštího roku čeká živnostníky rovnou rekordní skok. Podle odhadu ministerstva práce, který je součástí návrhu nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu, se počítá s růstem průměrné mzdy v roce 2025 na částku 46 828 korun. Růst minimálních záloh tak překročí tisícovku měsíčně.

Už od letoška se na základě rozhodnutí vlády zvýšil minimální vyměřovací základ, který platí pro osoby vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Zatímco v loňském roce šlo o zvýšení ze 25 na 30 % průměrné mzdy, v tom příštím se už podnikatelé dostanou na 35 %. A v roce následujícím na 40 %.

To tak znamená, že zatímco v roce 2023 platili podnikatelé minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 odvod činí 3 852 korun. A v příštím roce by mělo jít už o částku 4786 korun. Pokud se k tomu připočte navýšení zdravotního pojištění na 3161 korun, celkově mají od příštího roku odvody meziročně vzrůst o 1127 korun měsíčně.

To pak znamená výrazné navýšení i pro plátce v prvním pásmu tzv. paušální daně, kam se v souvislosti s výší výdajových paušálů mohou zařadit živnostníci nejvýše s ročními příjmy do dvou milionů korun. Z letošních 7498 by měla stoupnout na 8765 korun měsíčně.

Zvyšování minimálních záloh se přitom podle dřívějších vyjádření ministerstva práce týká statisíců živnostníků. V žádném jiném státě Evropské unie nemají podle odborníků živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou největším zaměstnavatelem, vyplývá z veřejných zdrojů. Práci u těchto firem našla více než třetina všech zaměstnanců.