Před čtyřmi dny byl odvolán z funkce ministra zemědělství Marek Nekula (KDU-ČSL), kromě jiného údajně za to, že mu ujely nervy na sněmu Agrární komory, jehož účastníky seřval a označil je za „schizofreniky, kteří nevědí, co chtějí“. Pokud se to skutečně seběhlo takhle, věru to není ideální politické vystupování. Tentýž muž jej však nepředvedl ani před oznámením svého odvolání, kdy naopak nervy na uzdě udržel a kdy se snažil o žoviální tón a vesele rozmlouval s novináři, kteří čekali na tiskovou konferenci s končícím ministrem a předsedou jeho strany Marianem Jurečkou.

Ba že i takové vyjádření lze označit za diletantské, nijak se neliší od ministrova zkratu před agrárníky. Na záznamu je sice znát – respektive působí to tak –, že Nekula se do neformálního rozhovoru s novinářem nutí, že mu není příjemný, neustále nestíhá, kulhá za novinářem, pronesené věty používá jako kličky z nouze. Celkově ministr vypadá, že by si přál, aby už přišel jeho stranický předseda i se zvažovaným ministerským nástupcem Markem Výborným a bylo po celém tom tyjátru. Jenže nehledě na to řekne, co řekne. Jako by mu nedocházelo, že stále reprezentuje vládu.

A tak v situaci, kdy se vláda chystá sebrat peníze studujícím, penzistům, kdy zvažuje ztížit daňovými novinkami život nejedné občanské skupině, se ministr chlubí, že před těmi všemi upřednostnil alkohol, aby na něj nebyli zlí sousedé z jedné maličké tuzemské obce. Zkrátka v atmosféře vyšturmovaného společenského rozhořčení a nadávání na kdekterou privilegovanou skupinu, která údajně žije na úkor druhých, jeden z ministrů suverénně veřejně upřednostní šest set spoluobčanů. Patrně se nemůže divit, že kolegům ve vládě došla s takovou neschopností trpělivost.

V jednom z hojně poslouchaných tuzemských podcastů nechal se před několika dny slyšet jeho čerstvý host, moderátor a novinář Honza Dědek, že politici, které si kdy pozval do své talkshow, projevovali se tak, že v zákulisí byli to príma parťáci do hovoru, kdežto před kamerou se vždy začali chovat jinak: strojeně, vypočítavě. Tutéž zkušenost potvrzují i jiní tuzemští novináři – například moderátor onoho podcastu Bohumil Pečinka. Jako by zdejší politici nechtěli chápat dvě věci: zaprvé že je potřeba se chovat i před kamerou normálně, a ne jako robot (což každému aspirantovi na funkci v polis přinese víc bodů, jelikož táhne opravdovost, nikoli umělost) a zadruhé že je potřeba se i v přirozenosti nechovat jako buran. Nezdá se to tak těžké, leč zřejmě to těžké je.

Ačkoli možná bychom chováním ministra Nekuly neměli být překvapeni. Vždyť na Znojemsku i ve Znojmě samém se po každých volbách říkává nad tamními výsledky hořké spojení „být blbý jako znojemský volič“ a vždy se doufá, že napříště už to konečně bude lepší. Pan ministr Nekula tuto smutnou letitou pravdu na svém odchodu nebývale intenzivně připomněl.