S novým rokem přišel po šesti letech i konec projektu elektronické evidence tržeb (EET). Té se od roku 2016 měly v rámci Finanční správy věnovat téměř čtyři stovky úředníků. Když došlo k pozastavení evidence na jaře roku 2020, stát si nadále úředníky držel mimo jiné na nově vzniklé a jednorázové „covidové“ úkoly. Podle ministerstva financí tak nelze dnes říct, zda došlo skutečně ke zrušení všech míst spojených s agendou EET, jako důležitější však vidí násobně vyšší počet zrušených míst v rámci Finanční správy.

Vláda Petra Fialy (ODS) čelí tlaku na snižování počtů státních zaměstnanců i kritice opozice, že svá předsevzetí neplní. I do nového roku tak vláda oznámila, že ubude přes osm set míst ve státní správě. Rakušan dříve uvedl, že z 851 míst ubude meziročně 700 míst v režimu zákona o státní službě, zbylých 151 podle zákoníku práce. Místa zanikla například na ministerstvu zdravotnictví, vnitra nebo například v ústředí České správy sociálního zabezpečení.

V případě EET bylo podle ministerstva financí přiděleno Finanční správě v roce 2016 354 systemizovaných služebních míst, v dalších letech počet ještě narůstal. Rušení první stovky míst oznámilo ministerstvo na 1. července. 2022. V případě dalších míst už však příliš jasno nemá.

„Konkrétní přiřazení zrušených míst k ukončené agendě EET není zcela možné, neboť v roce 2020 po zákonném pozastavení EET byla drtivé většině úředníků původně spravujících agendu EET přiřazena agenda nová související s jednorázovými úkoly Finanční správy během covidové pandemie (např. vyplácení kompenzačních bonusů) nebo se zcela novými úkoly (např. administrace paušální daně),“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ministerstva financí Petr Habáň.

Roli měla hrát snaha udržet erudované specialisty například na kontrolní činnost, roli měla hrát i nejistota ohledně možného pokračování EET. „Obecně je proto pro ministerstvo financí klíčová celková statistika, kdy bylo v průběhu posledních čtyř let ve Finanční správě zrušeno 1386 systemizovaných míst, což je zhruba čtyřikrát více zrušených míst, než bylo původně na zajištění nově vznikající agendy EET Finanční správě přiděleno,“ dodal Habáň s tím, že šlo primárně o místa týkající se ukončených agend.

„Obecně tedy lze říci, že v roce 2016 nově vzniklá systemizovaná místa na správu EET byla buďto zrušena, nebo v rámci optimalizace a zefektivnění personální politiky Finanční správy přiřazena k jiným agendám s tím, že rušena byla místa jiná,“ uvedl Habáň. Jak v minulosti uvedly Hospodářské noviny, v roce 2019 se agendě EET věnovalo 441 úředníků, na jejichž platy mířilo 208 milionů korun, v roce 2021 pak stále zůstávalo agendou zaměstnaných téměř 400 úředníků a náklady přesahovaly 190 milionů.

EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů.

Na platy zaměstnanců státu by mělo jít podle návrhu státního rozpočtu v letošním roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládal původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961, z toho v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 Kč hrubého. Podle premiéra Fialy vláda trvá na své snaze snižovat počet úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele, z dlouhodobých strategií pak plyne zvyšování počtů vojáků a policistů.