Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.

Jenomže běžný volič to takto nevnímá a rychle zapomíná. Anebo se chce stávající vládě, kterou volil, ve svém zklamání pomstít. Takže potom naskakuje i na ty plytké argumenty a sliby. A když posloucháme (především v poslední době) premiéra Petra Fialu a v kabinetu velmi vlivného ministra financí Zbyňka Stanjuru, nemůžeme se zklamanému voliči divit, že jeho frustrace roste.

Je dobře, že vláda se umí poplácat po zádech sama. To jsme teď mohli několikrát vidět a slyšet při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ten, respektive jeho hlavní parametry, tedy příjmy, výdaje a schodek, prošel ve sněmovně prvním čtením. Podle premiéra se jím podařilo „udržet sociální smír“. Podle Stanjury je to rozpočet zkrátka „dobrý“. I přes bezprecedentní výtky Národní rozpočtové rady, která poukázala na to, že vládě v něm chybí až padesát miliard, protože některé příjmy, především z prodeje z emisních povolenek, jsou nadhodnocené a některé výdaje zas podhodnocené. Odtud ta „cinknutá“ čísla, o kterých hovořil Miroslav Kalousek. Podle Stanjury jsou to drobné, které se v návrhu rozpočtu ztratí. A že chybějící desítky miliard vlastně nevadí, tvrdil nedávno i premiér Petr Fiala: „Výdaje rozpočtu mají být 2,3 bilionu a Národní rozpočtová rada mluví o nižších desítkách miliard.“ Samozřejmě, je to, řečeno s ministrem financí, opravdu docela nepatrné procento. Ale představme si, jak bychom hodnotili, kdyby takto hospodařila jakákoli soukromá společnost a jakýkoli finanční ředitel by přišel s takovým výsledkem. A tady hovoříme o penězích všech daňových poplatníků.

Dost nepovedené, ale až komické bagatelizování zaznělo z úst ministra Stanjury právě v souvislosti se zmíněnými příjmy z prodeje povolenek, kde podle rozpočtové rady bude chybět až deset miliard. Ministerstvo životního prostředí vedené neoblíbeným lidovcem Petrem Hladíkem prý trvalo na zapsání částky 30 miliard. Stanjura teď před poslanci sám řekl, že nezpochybňuje, že je to rizikové, protože neví, jaká bude cena povolenky. A skončil opět u poměru vůči celkovým příjmům rozpočtu. Takže prý „stačí škrtnout nějaké nuly, aby to bylo jasné“, vysvětloval Stanjura na příkladu rodinného rozpočtu. „Představme si, že rodina bude mít příjem 20 tisíc korun. V tomto případě 2000 miliard. A toto riziko (povolenky – pozn. MM), které nepopírám, je ve výši 100 korun z těch 20 tisíc (…) Každý z nás si umí poctivě odpovědět na otázku, zda to taková domácnost nebo firma zvládne, když obdrží místo 20 tisíc 19 900. Moje odpověď je, že ano.“ Krása.

Překvapivě kriticky promluvil poradce prezidenta David Marek. Uvedl, že v případě nevyjasnění rozpočtových položek, na které upozornila rozpočtová rada, bude prezident rozpočet vetovat. V rozhovoru v České televizi zmínil i mimořádnou daň, tu považuje za „diskutabilní nástroj“, který má řadu velkých negativních vedlejších efektů. Návrh rozpočtu s příjmy přes 30 miliard z této daně, které z majoritní části opět zaplatí polostátní ČEZ, počítá i v příštím roce. Za objektivní důvod její další platnosti považuje Marek právě to, že je to „dobrý“ příjem rozpočtu. „Bez toho by samozřejmě ten rozpočet vycházel jinak, respektive nevycházel. Vidím objektivní důvody daně v podobě mimořádných výdajů státu souvisejících s energetickou krizí. To byla ta příčina. Energetická krize ale není, inflace není, válka nás přímo nezasahuje, ekonomika konečně stabilizovaná. Takže si myslím, že teď pro to už tak jednoduché vysvětlení přijmout nemůžeme,“ domnívá se Marek. Je dobře, že už se ani „veřejnoprávní“ ekonomové nebojí na netransparentní chování ukázat a pojmenovat ho.