Konec zdražování jídla. Potravinářům i řetězcům už došly důvody
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Další zdražení potravin už bude neobhajitelné. Takový je verdikt po zveřejnění posledního vývoje cen výrobců. Analytici se shodují, že inflační tlaky na straně nabídky odezněly a výrobní nákladové tlaky tedy nyní prakticky neexistují, což vyvrací nedávná slova potravinářů i obchodníků o tom, že s cenami jídla budou muset nahoru. Antimonopolní úřad už slíbil, že na začátku následujícího roku opět prošetří několik základních potravin, aby zodpověděl otázku, jestli leží vina za zdražování nejvíce na zpracovatelích, potravinářích, nebo řetězcích.
Uklidňování inflace se týká veškerého spotřebitelského zboží, nejen trhu s potravinami. „Ve výrobních cenách pokračuje hmatatelné uklidňování inflační situace, které vyplývá z příznivého vývoje na mezinárodních trzích v kombinaci s utlumenou domácí i zahraniční poptávkou. Nákladové důvody pro další zdražování spotřebitelského zboží tak již evidentně z větší části pominuly, což je poněkud v rozporu s veřejnými prohlášeními části podnikatelské sféry, která již v předstihu varuje před další vlnou zdražování své produkce,“ tvrdí hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Průmysloví výrobci nyní kvůli slabé poptávce musí dokonce přistupovat ke slevovým akcím. „Co se týká cen potravin a diskusi o možném navýšení cen pro konečné spotřebitele od ledna příštího roku, tak tento výsledek nám dává další signál, že pro zvýšení cen potravin v rozsahu pět až deset procent není důvod. Naopak se domnívám, že existuje prostor pro snížení cen,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron s tím, že kromě poklesu cen zemědělských výrobců začali zlevňovat potravináři, dovozní ceny rostly jen mírně a DPH na potraviny příští rok klesne z 15 na 12 procent.
Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly letos v listopadu meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala v průměru o 19,4 procenta oproti loňskému říjnu, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.
Co se však týče zmíněného snížení DPH od nového roku, stále není zcela jasné, jak se do výrobků v obchodech promítne. Zástupci obchodníků nejdříve vládě tvrdili, že i přesto budou od ledna potraviny zdražovat. Následně ale přišly řetězce s tím, že zavádí slevy. Konkrétně obchodní řetězce Lidl, Tesco nebo Penny uvedly, že zavádí výrazné slevy na tisíce vybraných potravin.
Ekonom Lukáš Kovanda proto řetězce obviňuje z příliš velkých marží, díky nimž teď mají prostor zlevňovat. „Pokud je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků, kterými si onen polštář vytvořili a s nimiž mohou nyní celkem libovolně čarovat a měnit je dle svých momentálních potřeb,“ tvrdí Kovanda.
Šéf antimonopolního úřadu Petr Mlsna po schůzce s ministrem zemědělství Markem Výborným uvedl, že úřad předloží v lednu návrh na zvětšení svých pravomocí a mohlo by se také diskutovat o zákazu prodeje za nepřiměřeně vysoké ceny. Původně to přitom úřad striktně odmítal. „Soutěžní úřad zajímají ceny a marže pouze v tom případě, pokud jsou výsledkem kartelové dohody nebo zneužití dominantního postavení. Ceny a marže tedy analyzujeme za tím účelem, zda v nich nenajdeme indicie protisoutěžního jednání. Úřad ale není cenový orgán, aby někomu stanovoval přiměřené ceny nebo marže,“ sdělil redakci mluvčí Martin Švanda.
Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) slibuje, že po novém roce opět provede šetření mezi několika základními potravinami. Letos se to týkalo másla, mléka, vajec, kuřecího masa a mouky.
„Určitě zase provedeme sektorové šetření, jako jsme to u některých komodit učinili letos. Nechceme avizovat, u kterých, abychom dopředu někoho nevarovali. Cílem je udělat objektivní analýzu, abychom zjistili strukturu trhu a případné stopy protisoutěžního jednání. A také abychom ukázali, kdo a jakým způsobem ceny zvýšil a promítl si veškeré náklady ať už reálné, nebo hypotetické do svých marží a kdo nikoliv. A tím rozřešit debatu, která tady probíhá, tedy kdo ceny nejvíc navyšuje, jestli jsou to zpracovatelé, potravináři nebo řetězce,“ řekl předseda ÚOHS Mlsna v rozhovoru pro server Novinky,