Jihokorejská vláda tento týden znejistila nejen své partnery, ale vystrašila i tamní obyvatele. Někteří z nich se po vyhlášení stanného práva dokonce domnívali, že začala válka se severem. Prezidenta ale vedlo k rozhodnutí poslat vojáky do ulic a na parlament něco jiného, a sice probíhající vnitropolitická krize, která nakonec může stát mimořádně nepopulárního konzervativního politika Jun Sok-jola křeslo prezidenta.

Překotný vývoj, k němuž došlo na Korejském poloostrově v noci z úterý na středu, vysílá negativní signály jak navenek, tak dovnitř. Vláda stanné právo, které vyvolalo bouřlivé protesty nakonec po několika hodinách, ve středu nad ránem tamního času, v souladu s rozhodnutím parlamentu odvolala. Korejci se z šoku ale ještě nevzpamatovali.

Netrvalo dlouho a opozice předložila návrh na odvolání prezidenta Jun Sok-jola, který je podle posledních průzkumů v zemi mimořádně neoblíbený. Podle deníku The Guardian má nyní stěží 10procentní podporu. K odvolání Juna by byly potřeba hlasy dvou třetin poslanců a také podpora alespoň šesti ústavních soudců. Pro vyvolání hlasování o impeachmentu mezi soudci je ale zapotřebí, aby ústavní soud měl nejméně sedm členů.

Na druhou stranu Jun by nebyl prvním prezidentem, který byl během funkce odvolán. To samé se týkalo i prezidenta Ro Mu-hjon v roce 2004 a prezidentky Pak Kun-hje před sedmi lety.

Fakt, že v sestavě nyní jeden ústavní soudce chybí, aby hlasování o impeachmentu vůbec mohlo proběhnout, může celé hlasování zbrzdit. Nedá se však očekávat, že by byl prezident Jun do té doby schopný obnovit svou popularitu a krizi zcela zahasit. Svou rezignaci už ve středu nabídl ministr obrany Kim Jong-hjo, který uvedl, že situace „hluboce lituje a bere na sebe plnou odpovědnost za zmatek a obavy, které vyhlášení stanného práva způsobilo veřejnosti“.

Jak upozornila agentura Jonhap, po Kimovi nabídli rezignaci ve středu na vládě svolané premiérem Han Duk-soem téměř všichni členové kabinetu, včetně ministrů financí, spravedlnosti či školství. Premiér ministry vyzval, aby i nadále pokračovali v plnění svých povinností. „Až do poslední chvíle budu za pomoci ministrů sloužit lidu,“ řekl premiér.

Ve středu pokračovaly také demonstrace požadující rezignaci prezidenta a odbory hrozí generální stávkou. Vyhlášení stanného práva prezident přesto i poté hájil. Jeho úřad vydal prohlášení, podle nějž bylo oprávněné a v rámci ústavy, a nijak nenarušilo přístup poslanců do parlamentu. To je ovšem v rozporu s tím, co někteří poslanci, kteří se na poslední chvíli spěchali na hlasování o zrušení stanného práva popisovali.

Například poslanec z největší jihokorejské opoziční strany Lee Seong-yoon hovořil s BBC z hlavního sálu, kde čekal na zahájení hlasování, a řekl, že musel přeskočit 1,5 metru vysokou bariéru, aby se dostal k hlasování, protože mu policie zakázala vstup. Ministerstvo obrany poslalo do budovy přes 200 ozbrojenců, nad budovou kroužily vrtulníky a v ulicích jezdila obrněná vozidla. Vše nasvědčuje tomu, že prezident svůj plán odstavit parlament ještě předtím, než stanné právo zruší, nedotáhl.

Co bude korejská krize znamenat pro západní partnery jako je Česko nebo Ukrajina? Soul patří mezi největší zahraniční investory v Česku a jihokorejská KHNP se má účastnit také kontroverzemi opředeného jaderného tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, o který se původně pokoušela také francouzská EDF a americký Westinghouse, přičemž obě firmy protestovaly proti výběru korejského dodavatele. Smlouva mezi Českou republikou a KHNP má být podepsána příští rok v březnu. Není však jasné, jak s podobou dohody zamává případná změna u kormidla v Soulu. Ke zrušení zakázky hned dojít nemusí, mohou se ale změnit její důležité parametry, jako je například podíl zapojení domácího průmyslu.

Politici zatím vesměs vyzývají ke zdrženlivosti. Poslanec a člen hospodářského výboru sněmovny Vojtěch Munzar ve středu řekl, že žádné indicie zatím nenasvědčují narušení tendru. „My to sledujeme a musí to sledovat i ministerstvo zahraničních věcí a případně bezpečnostní složky,“ uvedl poslanec. Faktem ale je, že zatímco současný jihokorejský prezident je jádru nakloněn, očekává se, že nejsilnější opoziční opoziční strany bude k němu daleko méně vstřícná.

Důležitá bude na mezinárodním poli také jihokorejský postoj k podpoře Ukrajiny zbraněmi a municí. Zvlášť v době, kdy se do války na straně Ruska aktivně zapojila KLDR. Členové jihokorejské vlády přitvrdili poté, co zpravodajské služby potvrdily nasazení tisíců vojáků Kim Čong-una v konfliktu s Ukrajinou. Soul v tu chvíli vysílal silné signály a ve hře byly i dodávky moderních zbraní, nebo dokonce nasazení vlastních zpravodajských důstojníků přímo na front. Zdá se však, že z těchto plánů v posledních dnech sešlo.

Delegace vedená ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívila Jižní Koreu na konci listopadu s cílem vyjednat nákup zbraní. Ukrajina projevila zájem o protivzdušné systémy Cheongung, další obranné technologie, tanky, dělostřelectvo a munici. Jižní Korea však tuto žádost zamítla, přestože mělo jít podle jihokorejské televize SBS o obchodní transakci, nikoli žádost o bezplatnou pomoc.