Evropská ekonomika je v období dlouhé stagnace a EU si se zpožděním začíná uvědomovat, že cesta, kterou se rozhodla vydat, bude velmi nákladná. Brzdí ji přemíra regulací, které zdejší podniky poškozují, a spolu s drahými energiemi vznikl velmi nebezpečný mix. Před blížícími se volbami do Evropského parlamentu nyní přichází iniciativa od dvou nejsilnějších států, Francie a Německa, aby unie svazující směrnice a normy přehodnotila.

„Přemíra regulací, které si Evropa nastavila, zvyšuje firmám náklady, a vede k tomu, že některé procesy jsou ekonomicky neproveditelné a nerentabilní. Typickým příkladem je těžká chemická výroba. Na jedné straně tam existují limity a regulace, které se zpřísňují dlouhodobě, už ty měly za efekt zvýšení nákladů. Druhá věc je samotná existence emisní povolenky, která je evropským specifikem. A obrovskou roli hraje hlavně to, že nebudeme mít levné zdroje energie, protože jsme si je jako Evropa zakázali a už je nijak nerozvíjeli. Posledních patnáct let se v Evropě už do ničeho kromě obnovitelných zdrojů neinvestovalo. To znamená, že ve výsledku máme spoustu omezení a k tomu drahé energie, což je opravdu špatný mix,“ popisuje hlavní ekonom J&T Petr Sklenář.

Ve velkých problémech je německá agrochemická společnost BASF patřící k největším na světě. Ta už téměř před rokem uzavřela svůj závod na výrobu hnojiv v Ludwigshafenu a propustila 2600 lidí. A už tehdy generální ředitel společnosti Martin Brudermüller uváděl, že má stále větší obavy o německý domácí trh. „Ziskovost podniků už se zdaleka nenachází tam, kde by měla být,“ říkal. A odcházení výroby BASF ze země se realizuje i nadále.

Německá ekonomika se nachází v technické recesi a podle čerstvého odhadu tamější vlády letos poroste jen o 0,2 procenta. Ještě loni v říjnu vláda čekala na letošek růst o 1,3 procenta. Špatné výsledky německé ekonomiky vždy znamenají problém i pro Česko. Německo je největším obchodním partnerem Česka a řada českých firem je navíc závislá i na výkonu německého hospodářství.