Ruský diktátor Vladimir Putin měl v úmyslu rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku ještě před invazí na Ukrajinu. Rozhodl se to ale odložit, aby jaderné zbraně využil v dezinformační kampani proti Západu. Píše o tom list The New Voice of Ukraine s odkazem na americký Institut pro studium války (ISW).

Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko měl podle ISW 30. listopadu 2021 nabídnout Rusku umístění jaderných zbraní na běloruském území, což souhlasí i vzhledem k tomu, že Bělorusko v únoru 2022 v referendu odstranilo ústavní klauzuli zakotvující neutrální status země.

V lednu a únoru 2022 experti ISW předpověděli, že Putin by mohl usilovat o rozmístění taktických nebo strategických jaderných zbraní v Bělorusku v rámci širšího úsilí o prohloubení ruské kontroly nad Běloruskem. „Putin pravděpodobně upustil od rozmístění zbraní v Bělorusku na začátku invaze v roce 2022, aby si zachoval možnost použít je jako součást budoucí ruské informační operace s cílem manipulovat Západ,“ vysvětuje ISW důvod, proč k tomu Putin nakonec nepřistoupil.

Analytici tvrdí, že Putinovo prohlášení ohledně rozmístění taktických jaderných zbraní nemá nic společného s rizikem jaderné války, které zůstává nízké. Podle nich Kreml záměrně využívá obav Západu z jaderné války s využitím klamných argumentů, „neboť vyhrožuje nasazením jaderných zbraní, aniž by to měl skutečně v plánu“.

Nakonec je ale rozmístí

Vladimir Putin nakonec k rozmístění taktických jaderných zbraní na území Běloruska přistoupil. Oznámil to v sobotu v ruské státní televizi, kde také uvedl, že Moskva s Minskem podepsala příslušnou dohodu. „Není to nic neobvyklého. Spojené státy to dělají po desetiletí. Už před dlouhou dobou umístily své jaderné taktické zbraně na území spojeneckých zemí, států NATO, do šesti zemí v Evropě. Pokud mě paměť neklame, jde o Německo, Turecko, Nizozemsko, Belgii, Itálii a Řecko,“ řekl Putin.