Boj v hustě obydlené zástavbě je jeden z nejtěžších, jaké armáda může absolvovat. Tuto poučku dnes zná snad i malé dítě. Neustále se opakuje v souvislosti s izraelskou operací v Gaze. Očekávalo se, že jakmile Izraelské obranné síly (IDF) vkročí do pásma, čeká je peklo městského konfliktu, kdy každý dům, každá ulice je ideálním místem k přepadu ze zálohy, navíc celé čtvrti jsou podkopány soustavou tunelů, která umožňuje bojovníkům Hamásu vynořit se neočekávaně odkudkoli. Přesto se černý scénář nevyplnil.

IDF se podařilo relativně rychle obklíčit Gaza City a nyní pomalu postupují do středu města. K 11. listopadu v bojích zemřelo 356 izraelských vojáků. Počítají se do toho i ti, kteří zemřeli v prvních dnech, při odražení hamásovského nájezdu. Jsou to menší ztráty, než se očekávalo, a málokdo pochybuje, že je v síle Izraele vojensky Hamás zlikvidovat. Kombinace dobře vycvičených mužů, technologické převahy a vzdušného krytí znamená, že Hamás příliš šancí nemá. Izrael ale může prohrát na diplomatickém kolbišti.

Schyluje se k zásadnímu střetu celé války, dobytí nemocnice al-Šífa, která nejspíš ukrývá jedno z velitelství Hamásu. IDF jsou v její blízkosti. Již v roce 2014 Amnesty International hlásila, že v bunkrech pod nemocnicí se ukrývají mučírny této teroristické organizace. Problém je, že stále běží o funkční špitál, který je plný pacientů, a to i těch dětských. Provést útok tak, aby se obešel bez civilních obětí, bude mimořádně složité.

Izrael naráží na hlavní výhodu Hamásu. Ten je ochoten pro svůj boj obětovat nejen izraelské životy, ale i ty palestinské. Celou populaci si bere za živý štít. Když se s tím Izrael snaží něco dělat, například neustálými výzvami, aby se civilisté přesunuli do jižní části Pásma Gazy, kde se momentálně nebojuje, je obviněn z etnických čistek. Kdyby civilisté zůstali na severu, jistě by IDF byly osočeny ze zbytečných masakrů. Existují důkazy, že Hamás aktivně bránil evakuaci civilistů, ať už blokováním silnic, či dokonce střelbou. Dobře si uvědomuje, že by tím přišel o své nelegální krytí.

Podle deníku Haaretz Washington dal Izraeli jasně najevo, že si nepřeje boje přímo v nemocnici al-Šífa. A to přesto, že nepochybuje, že izraelské zpravodajské informace o velitelství Hamásu pod špitálem jsou pravdivé. Izrael stojí před složitým rozhodnutím: vtrhnout do nemocnice al-Šífa a riskovat hněv světa, včetně nejbližších spojenců, či nechat vedení Hamásu vesele se skrývat na dětském oddělení.

Přitom válečné právo je na straně Izraele. Nemocnice je považována za chráněný objekt, ale pokud z takového objektu operují ozbrojenci, tuto ochranu ztrácí. Hodně se manipuluje s pojmem proporcionalita. Ta se týká prostředků, které může Izrael použít k splnění svých cílů. Na likvidaci jednoho bojovníka s kalašnikovem je možné vypálit z tanku, ale ne srovnat celý blok se zemí. Velitelství Hamásu je důležitý a nejspíš dobře chráněný objekt. Míra síly, kterou Izrael smí na jeho zlikvidování použít, je tedy zřejmě značná.

Přestože využívání živých štítů Hamásem je dobře známé, při analýze války se na to často zapomíná. Deník The Washington Post minulý týden zveřejnil karikaturu mluvčího Hamásu, jenž má k sobě přivázané ženy a děti. „Jak si Izrael dovoluje útočit na civilisty,“ říká se zdviženým prstem. Je to celkem dobré zobrazení reality konfliktu v Gaze. List karikaturu ale po protestech stáhl. Šéf komentářové sekce si prý uvědomil, že jde o rasistické zobrazení.

V tom je celý problém války v Gaze. Každý krok Izraele, každý výstřel je zkoumán pod drobnohledem. Židovský stát se zatím snaží omezit možné civilní oběti. Nabídl evakuaci miminek z al-Šífy a údajně poskytl nemocnici 300 litrů paliva, aby mohla zajistit svůj provoz. Hamás palivo zabavil a odvoz miminek nedovolil. Zničení Hamásu je tudíž potřebné nejen pro bezpečnost Izraele, ale také pro zlepšení života v Gaze. Jak bude vypadat vláda v Pásmu Gazy po odstranění Hamásu, není jasné, ale těžko to může být horší než vláda genocidních maniaků kryjících se za ženami s dětmi.