Jak plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ, aby to daňové poplatníky vyšlo co nejlevněji a zároveň se minimalizovalo riziko žalob současných soukromých akcionářů kvůli poškození vlastnických práv? Touto soutěskou musí projít kabinet Petra Fialy dřív, než ČEZ podepíše smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech, na něž je aktuálně rozjetý tendr. Tři uchazeči o stamiliardovou zakázku – kanadsko-americký Westinghouse, francouzský Électricité de France a jihokorejská KHNP – už loni v listopadu podali první indikativní nabídky. ČEZ vyhodnotí návrhy do konce letošního roku. Pak se dostane ke slovu vláda. Smlouva s vítězem by podle současných plánů měla být uzavřena do konce roku 2024. Bloky by měly začít vyrábět v roce 2035.

Jenže do té doby se musí rozhodnout ještě o jedné zásadní věci. Kdo konkrétně bude tím investorem, který za investici za stovky miliard korun ponese zodpovědnost. Nemůže to být ČEZ ve své současné podobě s 30 procenty menšinových akcionářů. Manažeři ČEZ v nynějším stavu nemohou smlouvu podepsat. Energetika je mimořádně riskantní byznys a u investice do jádra není vůbec zřejmé, že ve finále nebude pro firmu čistě ekonomicky ztrátová. Podle zákona o obchodních korporacích musejí šéfové jednat s péčí řádného hospodáře. Při ní sledují ekonomickou rentabilitu. Nikoli energetickou bezpečnost země a zásadní strategickou roli dostatku elektřiny za přijatelnou cenu, která je naopak zásadním cílem pro vládu.

Z toho je zřejmé, že nové jaderné bloky se musejí stavět s plnou státní zárukou. Ideální stav je, když staví plně státní firma bez soukromých akcionářů. Ta se může pustit i do nejistých a ztrátových investic, když jimi sleduje vyšší veřejný cíl, jakým je energetická bezpečnost a stabilita dodávek elektřiny za přijatelnou cenu.

Právě proto se stále častěji mluví o zestátnění ČEZ a spekuluje se o tom, jak konkrétně bude vypadat. Prvotním cílem této operace není regulace cen elektřiny vyrobené státní firmou, ale právě potřeba postavit právně čistě nové atomové bloky. ČEZ, to jsou dlouhodobě velmi atraktivní akcie, v nichž mají peníze nejen velké americké a evropské fondy, ale i řada malých českých akcionářů. Kvůli energetické krizi a velmi vysokým cenám elektřiny z minulých měsíců ČEZ očekává za loňský rok rekordní zisk kolem 70 miliard korun. EBIDTA, tedy zisk před odpočtem úroků, daní a odpisů, má dosáhnout 100 miliard korun. Ohlášené výsledky v posledních dnech rychle zvedly ceny akcií zpátky nad tisíc korun. Vysoké zisky se očekávají i v příštích letech, protože firma prodala elektřinu předem na příští roky v čase loňských rekordně vysokých cen.

Proto vyvolal v minulých dnech takový rozruch návrh zákona o přeměně společností, k němuž ministerstvo spravedlnosti přidalo přílepek známý jako lex ČEZ. Ten připravoval půdu pro rozdělení a faktické zestátnění ČEZ. Zatímco podle současných pravidel může o rozdělení firmy rozhodnout 90 procent všech akcionářů, nově by to mělo být jen 85 procent akcionářů přítomných na valné hromadě. To není náhoda. Zhruba 20 procent drží zahraniční fondy, které se valných hromad zpravidla neúčastní. Stát se svými 70 procenty má tudíž na valných hromadách s přehledem 85 procent přítomných hlasů. O rozdělení ČEZ na část, do níž se převedou lukrativní výrobní části ČEZ včetně nových atomových bloků, a na to ostatní by se tak dalo rozhodnout proti vůli soukromých vlastníků. Když ministerstvo předložilo návrh do meziresortního projednání, ostře se ozvala Legislativní rada vlády, která ho označila za protiústavní. Vláda proto musí najít jinou formu rozdělení a zestátnění.

Představou je rozdělit ČEZ na výrobní část, která by byla plně státní. Do ní by ale patřily firmy, které tvoří zhruba dvě třetiny současných zisků ČEZ. V té druhé, se soukromými akcionáři, by zůstala méně atraktivní třetina zisků. Tato forma dělení je nevýhodná pro soukromé akcionáře. Ti proto tlačí, aby vláda začala zestátňování ČEZ tím, že nejdřív vykoupí jejich 30 procent podílu. I s prémií. Jako to udělala vláda Emmanuela Macrona ve francouzské energetické firmě EdF loni v červnu. Bude to ostrý střet. Hraje se o stovky miliard korun.