Polský ministr obrany a místopředseda vlády Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v pondělí v rozhovoru pro polský bulvární deník Super Express prohlásil, že nevylučuje žádné možné scénáře vývoje ruské války proti Ukrajině, a to včetně výhry Ruska a jeho následné napadání s Ukrajinou sousedících členských států NATO, mezi néž patří i Polsko. Právě proto prý nyní polské obranné síly současnou válečnou situaci přezkoumávají a dávají důraz na velké vojenské nákupy a osobní vybavení vojáků. Zároveň Kosiniak-Kamysz doporučil ukrajinským spojencům, aby se na všechny potenciální scénáře připravili.

„Myslím, že všechny scénáře jsou možné, a ty nejhorší beru velmi vážně. Taková je v našich současných podmínkách role ministra obrany,“ uvedl v interview polský ministr. „Musíme být připraveni na všechno. Proto situaci přezkoumáváme, vyvozujeme závěry a doplňujeme mezery, a to i pokud jde o zbraně a munici. Důležité jsou velké nákupy, ale i osobní vybavení vojáků,“ řekl také i s připomenutím, že od nástupu nové polské vlády k moci (koncem roku 2023) již byly vypracovány obranné kontrakty v hodnotě 19 miliard polských zlotých (přibližně 4,7 miliardy USD), z nichž většina byla uzavřena s polským obranným průmyslem.

Zároveň ministr neopomněl podotknout, že situace je velmi napjatá nejen v Evropě, ale také na Blízkém východě a v oblasti Tichomoří.

Kosiniak-Kamysz ovšem není jediným, kdo na možné nejen teritoriální rozšíření ruské agrese v poslední době důrazně upozornil.
Dle informací ukrajinských online novin European Pravda to byl například zástupce náčelníka rumunského generálního štábu generál Vlad Gheorghiță, s jehož prohlášením ale vyjádřil nesouhlas rumunský premiér Marcel Ciolacu.

Podle dánského anglicky psaného portálu The Local Denmark ministr obrany Troels Lund Poulsen uvedl ve čtvrtek, že „Rusové zcela záměrně a velmi rychle budují velmi rozsáhlou produkci vojenské techniky, která v mnoha ohledech vytváří tlak na Evropu a NATO“, že je na to nutné reagovat a že „hrozba ze strany Ruska vzrostla natolik, že Dánsko musí přehodnotit významnou dohodu o vojenských výdajích.“

Dle německého bulvárního deníku Die Bild pro změnu německý ministr obrany Boris Pistorius hovoří o možné válce s Ruskem „za pět až osm let“.

Co se týče samotného Ruska, podle informací uvedených v online verzi amerického zpravodajského časopisu Newsweek kremelský propagandista Vladimir Solovjov, blízký Putinův spojenec, který vede populární pořad v ruské státní televizi, během nedávného vysílání navrhl, aby Moskva zaútočila na NATO a provedla raketový útok na Berlín z ruské exklávy Kaliningrad.

Další Putinův spojenec, bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který působí jako místopředseda Rady bezpečnosti Ruska, v pátek ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že „všichni rozumní lidé na Západě chápou“, že Rusko nezahájí první úder na zemi NATO. Medveděv však také varoval, že „velká válka, od které se NATO již neodvrátí“, začne, pokud si členové aliance „budou hrát příliš tvrdě a naruší celistvost naší země“, čímž narážel na cvičení NATO podél hranic s Ruskem.

Sám prezident Vladimir Putin nicméně dle Newsweeku trvá na tom, že má „zájem rozvíjet vztahy“ se členy NATO a nemá „žádný důvod“ ani „žádný geopolitický zájem“ „bojovat“ s členskými státy. To částečně potvrzuje fakt, že 12. února by měl poprvé od začátku invaze na Ukrajinu navštívit členskou zemi NATO, konkrétně Turecko.